Hlohovsko-zaháňská větev Piastovců

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hlohovsko-zaháňská větev Piastovců patřila mezi větve rozrodu slezských Piastovců. Patřila k významným slezským knížecím rodům. Jejím zakladatelem byl Konrád I. Hlohovský, syn Jindřicha II. Zbožného.

Po smrti Jindřicha II. na bitevním poli u Lehnice si jeho synové rozdělili dolnoslezské knížectví na části. Konrád získal Hlohovsko, nacházející se v severozápadní části Dolního Slezska. V dobách svého největšího územního rozmachu dosahovala moc hlohovských knížat na území až k 39 000 km². Postupem doby se z hlohovsko-zaháňské větve vyčlenila samostatná větev olešnická.

Posledním mužským členem této větve byl Jan II. Šílený, ženským pak jeho dcera Anna Zaháňská.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]