Hlavní hodnota integrálu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hlavní hodnota integrálu (anglicky Cauchy principal value) je metoda určování hodnot některých integrálů, které nelze standardně definovat. V závislosti na typu singularity vyskytující se v integrálu je hlavní hodnota definována jako konečné číslo:

kde b je bod, ve kterém má funkce f následující vlastnosti:
pro libovolné a < b a
pro libovolné c > b (jedno znaménko je „+“ a druhé „−“).
nebo
kde
a
(opět je jedno znaménko „+“ a druhé „−“).

V některých případech je nutné vypořádat se najednou se singularitami v bodu b a zároveň v nekonečnu. To se dělá většinou

Související články[editovat | editovat zdroj]