Hlaváč (květina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hlaváč

Hlaváč tmavonachový  (Scabiosa atropurpurea)
Hlaváč tmavonachový
(Scabiosa atropurpurea)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: štětkotvaré (Dipsacales)
Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae)
Rod: hlaváč (Scabiosa)
L.
Vejčité lůžko s dozrávajícími semeny a trčícími kališními štětinami

Hlaváč (Scabiosa) je rod bylinčeledě zimolezovitých (Dipsacaceae), který je po odkvětu nápadný svým květenstvím připomínajícími štětku. V minulosti byl řazen do čeledi štětkovité (Dipsacaceae), která je v aktuálním botanickém systému zrušena.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tento rod pochází z Evropy, z oblasti Středomoří, a západní Asie. Vyskytuje se téměř v celé Evropě a v mírném a subtropickém pásu v Asii i Africe. Vyžaduje většinou slunné stanoviště s propustnou záhřevnou půdou.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to byliny zřídka jednoleté, většinou bývají dvouleté a nejčastěji vytrvalé, někdy jsou to keříky se zdřevnatělým kmínkem, dosahují výšky i nad 80 cm. Lodyžní listy bývají peřenodílné nebo peřenosečné, málokdy celistvé. Listové růžice mají nedělené listy častěji. Listy hlaváčů bývají významně heterofilní.

Drobné oboupohlavné květy jsou uspořádané na květním lůžku s dlouhou stopkou. které je zploštělé, kulovité, oválné, vejčité nebo kuželovité a je podepřeno měkkými čárkovitými listeny v jedné nebo dvou řadách. Květy bývají často dvoutvaré, střední mívají 4 až 5 stejných korunních lístků uspořádaných do trubky, které jsou nejčastěji nafialovělé, méně často modravé, červenavé, žlutavé nebo bílé. Okrajové květy jsou pak obvykle větší, dvoupyské, horní kratší je tvořen dvěma laloky a spodní delší má tři paprsky. V květu jsou 4 tyčinkyprašníky a jedna čnělkabliznou. Kalich je tvořen pěti štětinami delšími než koruna. Květ je svým spodním semeníkem zasunut v ochranném zákrovečku.

Plodem jsou nažky obalené zbytkem trvalého zákrovečku ve formě blanitého lemu a kališními štětinami. Asi 350 semen váží 1 gram. Semena mají velké embryo a jen málo endospermu, klíčivost si zachovávají asi 3 roky.[1][2][3]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé druhy hlaváče se uplatňují v zahradnictví, kde jsou mnohostranně použitelné jako nenáročné trvalky s květy mající širokou barevnou škálu. Jiné druhy s polštářkovitými květenstvími na drátovitých stoncích jsou zase hodnotnými řezanými květinami.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Hlaváč je poměrně rozsáhlý rod a roste na velkém území, určení přesného počtu druhů ještě není dokončeno. Podle[5] je tvořen 80 druhy.

České republice rostou 4 druhy, z toho hlaváč lesklý ve dvou poddruzích:

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Z hlaváčů rostoucích v České republice je podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky" hlaváč lesklý vápnomilný kriticky ohrožený druh, hlaváč lesklý pravý a hlaváč fialový silně ohrožené druhy a hlaváč šedavý ohrožený druh.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Flora of China: Scabiosa [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Scabiosa [online]. University of California, Oakland, CA, USA, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Scabiosa [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2011-09-30]. S. 379. Dostupné online. (česky) 
  4. Trvalky: Scabiosa [online]. Jaroslav Koníček, Lukon Glads, Sadská, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (česky) 
  5. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website: Dipsacales [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 24.09.2011, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Veškeré druhy rostlin ČR II [online]. BOTANY.cz, rev. 17.01.2008, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. (česky) 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-09-30]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]