Historické župy na Slovensku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Župy na území dnešního Slovenska po roce 1882

Tento článek se zabývá vývojem komitátů, stolic a žup na území Slovenska.

Moderní názvosloví

Ve slovenské historiografii existuje dvojitá terminologie ohledně této problematiky:

Přechod od komitátů ke stolicím probíhal v každé župě v jiném čase.

Členění žup

Jednotlivé stolice (župy) se na Slovensku od 15. století do roku 1922 (s přestávkami v druhé polovině 19. století) dále členili na tzv. slúžnovské okresy (většinou čtyři).

Dějiny žup na území Slovenska

Komitáty (10. - 13./14. století)

Související informace naleznete také v článku Komitát.

Komitáty v Uhersku začaly vznikat postupně pravděpodobně od konce 10. století za vlády Gejzy, případně prvního uherského krále Štěpána I. (1000–1038).

Na Slovensku kolem roku 1000 pravděpodobně už existovaly tyto komitáty:

Další komitáty vznikaly přibližně takto:

Kromě toho ještě existovalo množství malých tzv. pohraničních komitátů, jejichž úlohou bylo chránit hranice (na Slovensku např. Hlohovec). Zanikly spolu se vznikem stolic.

Stolice (13./14. století - 1849)

Související informace naleznete také v článku Stolice (území).

Ve 13. století postupně moc králů upadala a královské komitáty se postupně začali měnit na šlechtické stolice. Přeměna komitátů na stolice proběhla na Slovensku takto:

Hranice stolic se ustálily v 15. století. Na Slovensku existovalo od 14. století do roku 1802 (s výjimkou 1785–1790) těchto 21 stolic:

V roce 1802 byl Malohont definitivně (předtím v letech 1786-1790 během tzv. josefínských reforem císaře Josefa II.) odčleněný od Hontianské stolice (od které ho však dělilo území Novohradské stolice) a sloučený spolu s Gemerskou stolicí do Gemersko-malohontské stolice.

Kromě stolic měli v Uhersku speciální status také některá města či provincie. Na Slovensku to byli v novověku zejména:

  • na Spiši
    • Provincie XXIV spišských měst
    • Provincie XIII spišských měst
    • Provincie XVI spišských měst
  • Svobodná královská města a báňská města (většinou na území dnešního Slovenska), jejichž seznam se stále měnil (v 19. století z nich zčásti vznikla tzv. municipiální města).

Josefínská reforma (1785–1790)

Hranice stolic a jejich funkce byly značně změněny v rámci tzv. josefínských reforem v roce 1785 (změna šlechtických stolic na moderní státní stolice), ale už roku 1790 uherská šlechta donutila Vídeň k návratu k systému před rokem 1785.

Župy (1849–1945)

První provizorium (1849–1850)

Byly zachovány hranice bývalých stolic.

Druhé, tzv. Geringerovo, provizorium (13. září 1850 - 18. ledna 1853)

Na Slovensku byla Nitranská župa nahrazena Hornonitranskou a Dolnonitranskou župou a spojila se Abovská a Turnianská župa. K Dolnonitranské župě přibyly ještě Bánovský slúžnovský okres od Trenčínské stolice a Oslianský slúžnovský okres od Tekova. Části Komárenské, Ostřihomské a Rábské župy na levém břehu Dunaje byli spojeny do Komárenské župy (i spolu s komárenským předmostím na pravém břehu Dunaje).

Vznikly tedy tyto župy na území Slovenska:

Tzv. definitívum (1853–1860)

Oravská a Turčianská župa byly spojeny do Oravsko-turčianské župy. Jinak došlo jen k malým změnám.

Přechodné období (1860–1867)

Postupný návrat ke stavu z roku 1848.

Zmodernizované staré stolice (1867–1918)

Hranice žup byly opět změněné na stav z roku 1848, i když drobné změny v průběhu hranic zůstalo zachováno:

Na území Slovenska bylo po roce 1882 11 celých žup (Bratislavská, Nitranská, Tekovská, Trenčínská, Turčianská, Oravská, Liptovská, Zvolenská, Spišská, Gemersko-Malohontská a Šarišská), větší část 6 žup (Komárenská, Hontianská, Novohrdská, Abovsko-turnianská, Zemplínská a Užská) a pouze několik obcí tří žup (Ostřihomská, Rábská, Mošonská.

Od konce 19. století navíc v Uhersku existovali municipiální města, která byla víceméně na úrovni žup. Na Slovensku to byla tato čtyři města:

Československo (1918–1922)

Po vzniku Československa župy na území Slovenska a Podkarpatské Rusi zůstaly v nezměněném tvaru a z velké části s nezměněnými funkcemi. Výjimku tvořili župy na jižním Slovensku - Rábská, Ostřihomská s Komárenskou - které byly sloučeny do Komárenské župy, protože z velké části ležely v Maďarsku a župa Užská na východě, jejíž slovenská část byla roku 1919 spojena se Zemplínskou župou (zbytek Užské župy zůstal v Podkarpatské Rusi). V souvislosti s hraničním sporem s Polskem došlo také k menším úpravám hranic Oravy a Spiše.

Župní uspořádání však bylo v nově vzniklém Československu jen dočasným řešením. Župy měly značně potlačené svoje samosprávné funkce a všechna moc byla soustředěna do rukou vládou jmenovaného župana.

Na Slovensku v tomto období existovaly tyto župy:

Československo – Veľžupy (1923 – 1928)

Rozdělení území Slovenska bylo 1. ledna 1923 opět zreorganizované, původní župy zanikly a vzniklo šest nových žup (neoficiální nazývaných veľžupy) v rámci župního zřízení:

V českých zemích měly být župy také zavedeny, ale nakonec nebyly, protože by v některých měli převahu Němci. V Podkarpatské Rusi existovaly až do roku 1928 původní uherské župy, čili tzv. veľžupy byly v Československu zavedeny čistě jen na území Slovenska.

Československo (1928–1939 a 1945–1949)

V roce 1928 župní uspořádání Slovenska a Podkarpatské Rusi definitivně zaniklo a bylo nahrazeno zemským uspořádáním (zemské zřízení), přičemž Slovensko tvořilo jednotnou Slovenskou krajinu. Toto zřízení na Slovensku zaniklo roku 1939, ale bylo nakrátko obnoveno po válce v letech 1945-(31. ledna) 1949.

Slovensko (1940–1945)

V okupované první Slovenské republice byly od 1. ledna 1940 znovu vytvořeny župy s upravenými hranicemi, a to tyto:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historické župy na Slovensku na slovenské Wikipedii.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Historické_župy_na_Slovensku&oldid=14606508“