Hispanopithecus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHispanopithecus
Stratigrafický výskyt: svrchní miocén
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Odděleníúzkonosí (Catarrhini)
Nadčeleďhominoidi (Hominoidea)
Čeleďhominidé (Hominidae)
RodHispanopithecus
Villalta - Crusafont, 1944
Druhy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hispanopithecus je rod vyhynulých hominidů, žijících ve svrchním miocénu (asi před 9,5 - 11,5 miliony let) v oblasti Vallès Penedès v dnešním Katalánsku. Odtud je doložen poměrně velkým počtem nálezů z několika nepříliš vzdálených lokalit.

Druh Hispanopithecus laietanus byl na základě objevů na lokalitě La Tarumba navržen v roce 1944.[1] V druhé polovině 20. století byl ale přeřazen do rodu Dryopithecus jako Dryopithecus laietanus. Od počátku 21. století začíná být Hispanopithecus opět vydělován jako samostatný rod.[2] V současnosti obsahuje nejen původní druh Hispanopithecus laietanus, ale také druh Hispanopithecus crusafonti, navržený až v roce 1992 (původně ještě jako Dryopithecus crusafonti).[3]

Popis

Hispanopithecus patřil s hmotností kolem 25 kg spíše k menším hominidům.[4] Mezi typické znaky lebky patří dlouhá nízká mozkovna, méně vystupující nozdry a čelisti, slabé ale zřetelné nadočnicové oblouky, úzký nosní otvor nebo velká vzdálenost mezi očnicemi.[5] Zuby usazené v lehce stavěných čelistech a opatřené slabou vrstvou skloviny, odpovídají stravě s převahou měkkého subtropického ovoce.[6]

Stavbu těla a způsob pohybu lze rekonstruovat zejména díky nálezu poměrně dobře dochované postkraniální kostry, přezdívané Jordi, která byla popsána v roce 1996.[7] Přední končetiny rodu Hispanopithecus byly výrazně delší než zadní nohy, stejně jako u moderních hominidů. Výrazně pohyblivé zápěstí i redukované zádové svaly v bederní oblasti ukazují také na částečně vzpřímený postoj.[6] Dlouhé zakřivené prsty umožňovaly silný úchop. Všechny zjištěné znaky vypovídají o tom, že Hispanopithecus byl stromovým tvorem, který se ve větvích pohyboval v závěsu na předních končetinách, pomocí brachiace a pomalého šplhu.[4] Kosti ruky však zároveň ukazují, že kromě šplhu mohl Hispanopithecus ve větší míře používat i chůzi a běh po všech čtyřech končetinách. Taková kombinace není u žijících hominidů známá.[8]

Druhy

  • Hispanopithecus laietanus byl poprvé objeven v první polovině 20. století na lokalitě La Tarumba, ale většina ostatků dnes pochází z Can Llobateres u města Sabadell. To je dosud jedno z nejvýznamnějších nalezišť rodu Hispanopithecus.[9] Mezi další lokality patří Can Mata, Can Vila, Can Feu, Polinyà, Castel de Barbera a Sant Quirze.[1]
  • Hispanopithecus crusafonti byl vyčleněn na základě objevu 16 izolovaných zubů na nalezišti Can Ponsic v oblasti Vallès-Penedès. Možná do téhož druhu patří i spodní čelist z nedaleké lokality Teuleria del Firal u městečka Seu d’Urgell (provincie Lleida), tu však mnozí autoři řadí do druhu Dryopithecus fontani.[10]

Poznámky

  1. ↑ a b MOYÀ-SOLÀ, S., KÖHLER, M., ALBA, D. M., CASANOVAS-VILAR, I., GALINDO, J., ROBLES, J. M., CABRERA, L., GARCÉS, M., ALMÉCIJA, S., BEAMUD, E. First partial face and upper dentition of the Middle Miocéne hominoid Dryopithecus fontani from Abocador de Can Mata (Vallès-Penedès Basin, Catalonia, NE Spain): taxonomic and phylogenetic implications. American Journal of Physical Anthropology. 2009, roč. 139, s. 126 - 145. 
  2. ↑ BEGUN, D. R. Miocene hominids and the origins of the African apes and humans. Annual Review of Anthropology. 2010, roč. 39, s. 67–84. 
  3. ↑ BEGUN, D. R. Dryopithecus crusafonti sp. nov., a new Miocene hominoid species from Can Ponsic (Northeastern Spain). American Journal of Physical Anthropology. 1992, roč. 87, s. 291 - 309. 
  4. ↑ a b CARTMILL, M.; SMITH, F. H. The Human Lineage. New Jersey: Wiley-Blackwell, 2009. 624 s. 
  5. ↑ BEGUN, D. R. European hominoids. In: HARTWIG, W. C. The primate fossil record. Cambridge: Cambridge University Press, 2002. Kapitola 20, s. 339 - 368.
  6. ↑ a b BEGUN, D. R. Fossil record of Miocene hominoids. In: HENKE, W. C.; TATTERSALL, I. Handbook of palaeoanthropology 2. Berlín: Springer, 2007. S. 921 - 977.
  7. ↑ MOYÀ-SOLÀ, S.; KÖHLER, M. A Dryopithecus skeleton and the origins of great-ape locomotion. Nature. 1996, roč. 379, s. 156 - 159. 
  8. ↑ ALBA, D. M., ALMÉCIJA, S., CASANOVAS-VILAR, I., MÉNDEZ, J. M., MOYÀ-SOLÀ, S. A partial skeleton of the fossil great ape Hispanopithecus laietanus from Can Feu and the mosaic evolution of crown-hominoid positional behaviors. PloS one. 1996, roč. 7, s. e39617. 
  9. ↑ BEGUN, D. R. Planet of the apes. Scientific American. 2003, roč. 289, s. 74 - 83. 
  10. ↑ RIBOT, F.; GIBERT, J.; HARRISON, T. A reinterpretation of the taxonomy of Dryopithecus from Vallès-Penedès, Catalonia (Spain). Journal of Human Evolution. 1996, roč. 31, s. 129 - 141. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hispanopithecus&oldid=13080073“