High Dynamic Range

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Věra Stuchelová: Hyperreality 2008 - 2010
Trenčín za soumraku; HDR obrázek složený z devíti postupných expozic
Ansel Adams: Zkouška mažoretek, 1943 HDR se zrodil ze zonálního systému v klasické fotografii
Porovnání snímku kompaktního fotopřístroje (vlevo) a obrázku po užití HDR po tónovém mapování (vpravo) s potlačením (vyrovnáním) dynamiky.

HDR neboli High Dynamic Range (high dynamic range imaging, HDRI) je technologie, která umožňuje větší dynamický rozsah expozice (mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem) scény než je u normální snímací techniky. Používá se ve fotografii, počítačové grafice a zpracování obrazu.

Počítačová grafika a digitální fotografie[editovat | editovat zdroj]

V počítačové grafice HDRI znamená nasvícení scény využívající místo klasických světel simulujících reálné světelné zdroje speciální bitmapu HDR. Bitmapa HDR obsahuje informace o všech světlech umístěných na scéně. Tato metoda se používá u scén s lesklými objekty a při kompozici reálného a počítačového modelu, protože osvětlení technologií HDR vypadá velice realisticky.

Výhoda HDR je v rozsahu barev, klasické bitmapové formáty (BMP, JPEG, ...) pracují s rozsahem 8 bitů na jednu barvu, což znamená hodnoty 0–255 a až následné osvětlení a dodatečné definování odraznosti. HDR definuje množství světla na daném pixelu – tedy již v HDR textuře je pamatováno, jak se bude předmět opticky chovat. Barevná informace je uložena prakticky neomezeně – používají se čísla s plovoucí desetinnou čárkou, např.: 1,1124545 nebo 4545544,45456. Tvorba HDR obrázků se většinou provádí složením několika různě exponovaných snímků. Síla této technologie, která je mezi 3D modeláři používána již nějakou dobu, je v dokonalejším zobrazení odrazů předmětů (high dynamic range rendering, HDRR nebo HDR Rendering, high dynamic range lighting). Na Internetu je mnoho statických obrázků, které kombinují fotografii s 3D modely a u některých téměř nelze poznat přechod.
Z českých autorů je prací s touto kombinací znám např. Petr Zelený

HDR používá open source formát souboru OpenEXR s příponou .exr.

Obdoba v klasické analogové fotografii[editovat | editovat zdroj]

Obdobou v klasické analogové fotografii je zonální systém, fotografická metoda pro optimální zobrazení celého rozsahu jasů ve snímané scenérii, kterou v roce 1941 zformulovali Ansel Adams a Fred R. Archer.

Základním cílem zonálního systému je dosažení kvalitní reprodukce celého rozsahu jasů ve snímané scenérii, tedy dokonalého prokreslení světel a stínů, s korektní tonalitou všech zón šedé škály od černé k bílé, dále pak systém, umožňující kontrolovatelnou změnu tonality a její posouvání v jednotlivých tonálních zónách.

Zonální systém je pak soubor principů a činností, které slouží k dosažení cíle a současně umožňuje poznat zákonitosti dávající autorovi plnou kontrolu nad budoucí tonalitou fotografií, slouží k předem určené změně tonality a převodu barev na šedou škálu.

HDR v umění[editovat | editovat zdroj]

Z českých fotografů se HDR věnuje například Věra Stuchelová ve svém cyklu Hyperreality. Či Dominik Procházka, který se zaměřuje na zachycení sportovních aktů v HDR, jeho galerii najdete například zde: https://www.flickr.com/photos/dominikprochazka/sets/72157643914616843/ (fotografie z motokros závodů ve Vílanci).

HDR stejně jako ostatní techniky - a nejen fotografické - jsou "dobrým sluhou, ale zlým pánem" a mohou svádět k nepřiměřenému nadměrnému užití. Důsledkem pak je přebarvenost, nepřirozenost obrazu, která se z výrazového prostředku snadno stává při neuvážlivém uplatnění až nepříjemnou manýrou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu