Hexakyanoželeznatan draselný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hexakyanoželeznatan draselný
Žlutá krevní sůlK4Fe(CN)6.png
Obecné
Systematický název Hexakyanoželeznatan draselný
Triviální název Žlutá krevní sůl
Anglický název Potassium ferrocyanide
Německý název Kaliumhexacyanidoferrat(II)
Funkční vzorec K4[ Fe(CN)6]
Sumární vzorec C6N6FeK4
Vzhled žlutá krystalická látka
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 368,345 g/mol
Teplota tání 70 °C (trihydrát)
Teplota varu 400 °C (rozklad)
Hustota 1,889 g/cm3 (trihydrát)
Rozpustnost ve vodě 28 g/100 ml (20 °C)
35,3 g/100 ml (30 °C)
67 g/100 ml (80 °C)
75,7 g/100 ml (100 °C)
Součinitel tepelné vodivosti 1,82 Wm-1K-1 (82 °C, trihydrát)
Měrná magnetická susceptibilita -5,65·10-6 cm3g-1 (trihydrát)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -594,1 kJ/mol
-1 423,8 kJ/mol (trihydrát)
Standardní molární entropie S° 418,8 JK-1mol-1
598 JK-1mol-1 (trihydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -453,1 kJ/mol
-1 097,5 kJ/mol (trihydrát)
Izobarické měrné teplo cp 0,902 JK-1g-1
1,11 JK-1g-1 (trihydrát)
Bezpečnost
R-věty R52/53
S-věty S50, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
Teplota vznícení nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Hexakyanoželeznatan draselný (podle nového názvosloví hexakyanidoželeznatan draselný) je komplexní sloučeninou železa. Nazývá se též žlutá krevní sůl, někdy též ferrokyanid draselný. Jeho vzorec je K4[Fe(CN)6].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je v názvu slovo „krevní“, v krvi ji nenajdeme. Svůj název získala historicky, kdy se připravovala tavením potaše (K2CO3) s dusíkatými přírodními látkami (např. krví, kůží nebo masem zetlelých zvířat). Na rozdíl od červené krevní soli neuvolňuje ani ve stopovém množství kyanidové ionty CN-, které zabraňují buněčnému dýchání či dokonce přenosu kyslíku v krvi hemoglobinem.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Slouží k výrobě barviv. Reakcí s železitými ionty vzniká modrá sraženina, známá jako berlínská (pruská) modř (Fe4[Fe(CN)6]3), čehož se využívá v kvalitativní analýze. Berlínská modř se dříve získávala z živočišných zdrojů. Vyžíháním sražené krve vznikla žlutá krevní sůl, která byla poté srážena pyritovými výluhy (Fe3+).[1] V potravinářství a v silniční údržbě se používá jako protispékavá látka kuchyňské soli. Na potravinách je označována jako E536.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Hrubý-Barvy očima chemika