Hexakyanoželeznatan draselný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hexakyanoželeznatan draselný | |
|---|---|
 |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Hexakynoželeznatan draselný |
| Triviální název | Žlutá krevní sůl |
| Anglický název | Potassium ferrocyanide |
| Německý název | Kaliumhexacyanidoferrat(II) |
| Funkční vzorec | K4[Fe(CN)6] |
| Sumární vzorec | C6N6FeK4 |
| Vzhled | Žlutá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13943-58-3 (bezvodý) 14459-95-1 (trihydrát) |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 368,345 g/mol |
| Teplota tání | 70 °C (trihydrát) |
| Teplota varu | 400 °C (rozklad) |
| Hustota | 1,889 g/cm³ (trihydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 28 g/100 ml (20 °C) 35,3 g/100 ml (30 °C) 67 g/100 ml (80 °C) 75,7 g/100 ml (100 °C) |
| Součinitel tepelné vodivosti | 1,82 W m-1 K-1 (82 °C, trihydrát) |
| Měrná vodivost | -5,65 Sm-1 (trihydrát) |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -594,1 kJ/mol -1 423,8 kJ/mol (trihydrát) |
| Standardní molární entropie S° | 418,8 J K-1 mol-1 598 J K-1 mol-1 (trihydrát) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -453,1 kJ/mol -1 097,5 kJ/mol (trihydrát) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,902 J K-1 g-1 1,11 J K-1 g-1 (trihydrát) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R52/53 |
| S-věty | S50, S61 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vznícení | nehořlavý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Hexakyanoželeznatan draselný (podle nového názvosloví hexakyanidoželeznatan draselný) je komplexní sloučeninou železa. Nazývá se též žlutá krevní sůl, někdy též ferrokyanid draselný. Jeho vzorec je K4[Fe(CN)6].
Ačkoliv je v názvu slovo "krevní", v krvi ji nenajdeme. Svůj název získala historicky, kdy se připravovala tavením potaše (K2CO3) s dusíkatými přírodními látkami (např. krví, kůží nebo masem zetlelých zvířat). Narozdíl od červené krevní soli neuvolňuje ani ve stopovém množství kyanidové ionty CN-, které zabraňující buněčnému dýchání, či dokonce přenosu krve hemoglobinem.
Slouží k výrobě barviv. Reakcí s železitými ionty vzniká modrá sraženina, známá jako berlínská (pruská) modř (Fe4[Fe(CN)6]3), čehož se využívá v kvalitativní analýze. Berlínská modř se dříve získávala z živočišných zdrojů. Vyžíháním sražené krve vznikla žlutá krevní sůl, která byla poté srážena pyritovými výluhy (Fe3+).[1] V potravinářství se používá jako protispékavá látka kuchyňské soli. Na potravinách je označována jako E536.
[editovat] Související články
- hexakyanoželezitan draselný - červená krevní sůl, ferrikyanid draselný
[editovat] Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
