Hexachlorbenzen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hexachlorbenzen
Hexachlobenzen - strukturní vzorec
Obecné
Systematický název hexachlorbenzen
Triviální název perchlorbenzen
Ostatní názvy HCB, BHC, benzenhexachlorid
Anglický název Hexachlorobenzene
Německý název Hexachlorobenzol
Sumární vzorec C6Cl6
Vzhled bílá krystalická látka
Identifikace
SMILES c1(c(c(c(c(c1Cl)Cl)Cl)Cl)Cl)Cl
InChI 1S/C6Cl6/c7-1-2(8)4(10)6(12)5(11)3(1)9
Vlastnosti
Molární hmotnost 284,80 g/mol
Hustota 2,04 g/cm3
Tlak páry 1,45 mPa
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R45 R48/25 R50/53
S-věty S53 S45 S60 S61

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09

H-věty H350 H372 H410
NFPA 704
Teplota vzplanutí 242 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Hexachlorbenzen (HCB, perchlorbenzen) je chlorovaný aromatický uhlovodík užívaný převážně jako pesticid.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Hexachlorbenzen je syntetická (člověkem připravená) organická sloučenina s teplotou varu 319,3 °C a teplotou tání 229 °C. Za běžných podmínek jde o bílou krystalickou látku s typickým nepříjemným zápachem. Hustota při 23 °C činí 2 040 kg/m3 a jeho rozpustnost ve vodě (při 25 °C) je 6,2 mg/l. Dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech a vtucích. Je těkavý.

Vlivy na životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Pro životní prostředí je velmi nebezpečný, protože je perzistentní a má schopnost bioakumulace. Proto v potravním řetězcem směrem k jeho vrcholu roste jeho koncentrace. Vysoké hladiny HCB byly proto naměřeny v tkáních predátorů, např. v dravých mořských rybách a savcích.

Hexachlorbenzen je díky těkavosti, vysoké stabilitě a bioakumulativnosti schopen šířit se na velké vzdálenosti, např. byl prokázán ve vzduchu, vodě a v tkáních zvířat a lidí žijících v Arktidě, ačkoli se tam nikdy nepoužíval.

Zdravotní rizika[editovat | editovat zdroj]

Hexachlorbenzen může být vdechnut, spolknut a vstřebává se i pokožkou. U exponovaných lidi zvyšuje riziko onemocnění rakovinou (karcinogen).[1] Ohrožuje vývoje plodu v těle matky, dráždí dýchací cesty a kůži, poškozuje játra, ledviny a štítnou žlázu. Narušuje funkce centrálního nervového systému (CNS).

Mezinárodně je regulován Stockholmskou úmluvou a tzv. POPs protokolem k Mezinárodní úmluvě o znečištění ovzduší přesahujícím státní hranice (LRTAP).

Znečištění hexachlorbenzenem[editovat | editovat zdroj]

HCB vzniká v chemičce Spolchemie v Ústí nad Labem jako vedlejší produkt při výrobě perchlorethylenu či trichlorethylenu a při elektrolytické výrobě chlóru.[2] Spolchemie ročně vyprodukuje několik stovek kilogramů tzv. hexazbytků ročně, ale v minulosti to bylo mnohem více a po desetiletí byly tyto odpady ukládány na skládku v Chabařovicích.[3]

Kontaminace hexachlorbenzenem byla zdokumentována také v areálu a v okolí chemičky Spolana Neratovice. Zamoření podzemní vody pod Spolanou přesahovalo platnou normu pro hexachlorbenzen 280krát.[4] Státní veterinární správa nalezla ve vzorcích zvířat z okolí Spolany nadlimitní koncentrace hexachlorbenzenu a prohlásila je za nepoživatelné.[5]

V roce 2011 provedla organizace Greenpeace měření u staré výpusti do řeky Bíliny, která se nepoužívá od roku 2003. Byla zde naměřena koncentrace 2 g hexachlorbenzenu na kilogram sedimentu, což je stotisíckrát více, než je limit určený nařízením vlády.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risk to Humans. World Health Organisation, Vol 79, 2001pp 493-567
  2. Spolchemie
  3. Místa poznamenaná Spolchemií: Horké místo číslo 2 - skládka Chabařovice
  4. Greenpeace: Spolana je zamořena stejnými jedy jako potraviny z okolí, tisková zpráva č. 38/2003 z 30. června 2003
  5. Miroslav Šuta: Spolana: Truchlivá bilance, Sedmá generace, 12/2003
  6. Škodliviny v řece Bílině stotisíckrát překročily hranici bezpečnosti

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]