Hevlín
| Hevlín | |
|---|---|
 Centrum Hevlína | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hrušovany nad Jevišovkou |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°45′8″ s. š., 16°22′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 424 (2023)[1] |
| Rozloha | 26,94 km²[2] |
| Katastrální území | Hevlín |
| Nadmořská výška | 185 m n. m. |
| PSČ | 671 69 |
| Počet domů | 468 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hevlín 224 67169 Hevlín ouhevlin@volny.cz |
| Starosta | Lubomír Hort |
| Oficiální web: www | |
  Hevlín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 594032 |
| Kód části obce | 38784 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Hevlín (německy Höflein[4]) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Řeka Dyje protéká jižně od obce v napřímeném korytě (regulace a stavba hrází v letech 1830-1833). Těží se zde cihlářská hlína, severovýchodně od obce je hliniště a moderní cihelna (Heluz). Zemědělská výroba je zastoupena zejména společností Agrospol, ve směru na Hrabětice se nachází velkokapacitní vepřín Větrná. V obci je mateřská škola, úplná základní škola, pošta, tři prodejny potravin, několik restaurací a penzionů. Při silnici do Laa an der Thaya za bývalou celnicí se nachází několik bývalých bezcelních obchodů postavených v 90. letech, dnes prodejny, restaurace a zařízení služeb. Na náměstí budova přeshraničního informačního centra (2007).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282 (v souvislosti se sporem hevlínského faráře s lávským měšťanem). K obci patřily dvory Koppenhof, Rohrhof (zaniklé), Annahof (Anenský dvůr, dnes ruiny statku jihozápadně od obce při staré cestě do Laa an der Thaya), Höfleiner Hof a Ruhhof (dnes v Rakousku). K hevlínské farnosti byl přifařen Dvůr Anšov (Anschauhof) u Šanova a rakouský Ruhhof. Hevlín byl v letech 1524-1848 součástí hrušovanského panství. V letech 1805-1809 velké škody způsobila francouzská vojska.
Cihelna u Černé strouhy (Schwarzbach) zřízena r. 1908 (již neexistuje, vedle dnešního jezera Hliník), nová cihelna vybudována v letech 1967-1970 (stropní desky Hurdis). Původně závod Cihelen Gustava Klimenta, transformace přes Hevlínské cihelny (1990-1994), od 1994 závod firmy Heluz cihlářský průmysl v.o.s.
V obci končí regionální železniční trať Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Hevlín, pozůstatek trati Rakouské společnosti státní dráhy Stadlau - Laa an der Thaya - Hrušovany n./Jev. - Střelice u Brna. V roce 1945 bylo přerušeno spojení do Laa an der Thaya, na trati chybí část náspu a most přes Dyji. Od roku 2010 není na trati z Hrušovan n./Jev. osobní doprava objednávána.
Název[editovat | editovat zdroj]
České Hevlín je hlásková úprava středověkého německého Hövelin (v pozdější podobě Höflein) - "malý dvůr".[5]
Znak[editovat | editovat zdroj]
13. června 1996 byl usnesením předsedy Poslanecké sněmovny udělen Hevlínu znak, jehož popis je: stříbrno-modře rozpolcený štít s kolmo postavenou rybou a radlicí obrácených barev. V hlavě štítu tři červené růže se zlatými semeníky, v patě štítu jedna táž růže. List praporu tvoří bílý a modrý vodorovný pruh, v bílém pruhu modrá ryba dlouhá dvě třetiny délky listu.
Samospráva[editovat | editovat zdroj]
V letech 2012 až 2014 byl starostou Jiří Dohnal. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 ho ve funkci vystřídal Antonín Pichanič (Moravané).[6]
Vývoj počtu obyvatel[7][editovat | editovat zdroj]
| Sčítání | Obyvatel celkem | Národnost | ||
|---|---|---|---|---|
| Rok | Němci | Češi | Jiní | |
| 1880 | 1883 | 1834 | 44 | 5 |
| 1890 | 1990 | 1957 | 31 | 2 |
| 1900 | 2006 | 2001 | 5 | 0 |
| 1910 | 2205 | 2204 | 0 | 1 |
| 1921 | 2384 | 2120 | 195 | 69 |
| 1930 | 2423 | 1967 | 289 | 67 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Linie lehkého opevnění s těžkým objektem MJ-S 16, budovaná v rámci systému československého opevnění na obranu před nacistickým Německem.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi.
- Kaplička u silnice směrem na Dyjákovice.
- Mariánská kaple za tratí u nádraží u původní cesty k brodu přes Dyji směrem na Ruhhof.
- Boží muka – pozdní gotická, přemístěná z původní lokality u cesty směrem k brodu přes Dyji na prostranství před kostelem.
- Výpravní budova nádraží. Secesní budova z roku 1910 s dekorativní dřevěnou pergolou.
- Přírodní památka Hevlínské jezero – severozápadně od obce ve směru na Dyjákovice. Mokřad s výskytem chráněných obojživelníků a hnízdištěm vodních ptáků.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Boží muka -
Obecní úřad -
Infocentrum
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Josef Brunner (1861, Hevlín - 1941, Hevlín) - zemědělec, obchodník a politik. Poslanec rakouské Říšské rady (1907-1918), Moravského zemského sněmu (1913-1918) a neuznaného Prozatímního národního shromáždění Německého Rakouska (1918-1919) za Německou lidovou stranu a Německou agrární stranu.
Karl Hörmann (1915, Hevlín - 2004, Vídeň) - rakouský katolický duchovní a vysokoškolský učitel, děkan katolické teologické fakulty (1963-1964, 1973-1974) a rektor Vídeňské univerzity (1966-1967). Kněžské svěcení r. 1939, profesorem morální teologie na Vídeňské univerzitě r. 1953. papežem Pavlem VI. jmenován r. 1969 čestným prelátem. Kromě teologických prací autor několika knih o historii Hevlína a okolních obcí.
František Maňas (1921, Sehradice - 2004, Brno) - kapelník a skladatel dechové hudby. V letech 1945-1961 žil v Hevlíně, zde složil např. Jihomoravskou polku (1947) a Pohádku z Podyjí.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 111.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 256, 257.
- ↑ KRUTIŠ, Dalibor. Hodonice a Hevlín mají nové vedení obcí. Znojemský deník [online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online.
- ↑ HÖRMANN, Karl. Höflein an der Thaya in Vergangenheit und Gegenwart. Laa an der Thaya: Thayaland Höflein, 1982.
- ↑ DOHNAL, Jiří; KRYM, Jaroslav. Hevlín slovem a obrazem. 1.. vyd. [s.l.]: F.R.Z. Agency, 2011. ISBN 978-80-87332-39-9. S. 69–70.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hevlín na Wikimedia Commons - Hevlín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
