Herstal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Herstal
Herstal.jpg
Symboly obce
Herstal – znak Herstal – vlajka
Znak Vlajka
Poloha v rámci Belgie Belgická vlajka
Herstal Liège Belgium Map.png BelgiumLiege.png
Poloha obce v arr. Lutych a v provincii Lutych Poloha provincie Lutych v Belgii
Zeměpisné údaje
Region Flag of Wallonia.svg Valonsko
Společenství Flag of Wallonia.svg Francouzské
Provincie Blason liege prov.svg Lutych
Arrondissement Lutych

zeměpisné souřadnice:
Rozloha 23,54 km²
Demografické údaje (zdroj: fgov.be)
Počet obyvatel
– Mužů
– Žen
Hustota zalidnění
37 398 (1. 7. 2006)
47,57 %
52,43 %
1589 obyv./km²
Věková struktura
– 0–19 let
– 20–64 let
– 65 let a více
(1. 1. 2006)
23,61 %
57,38 %
19,01 %
Cizinci 18,21 % (1. 7. 2006)
Ekonomika
Míra nezaměstnanosti 25,31 % (1. 1. 2006)
Průměrný roční příjem 10 767 €/obyv. (2003)
Správa obce
Starosta Frédéric Daerden (PS)
Vládnoucí strany PS-EPH
Počet zastupitelů 33
Další informace
PSČ 4040, 4041, 4042
Telefonní předvolba 04
Oficiální web www.herstal.be

Herstal (valonsky Hesta) je frankofonní obec v Belgii. Leží na řece Máze ve valonské provincii Lutych. Má 37 398 obyvatel a rozkládá se na ploše 23,54 km² (údaje z 1. července 2006).

1. ledna 1977 byly k Herstalu v rámci politiky slučování obcí v Belgii připojeny obce Milmort, Vottem (kromě několika ulic připojených k Lutychu) a část bývalé obce Liers (druhá část se stala součástí Juprelle). Obec Herstal sousedí s městem Lutych a je součástí jeho aglomerace, která čítá přibližně 600 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky a období Merovejců a Karlovců[editovat | editovat zdroj]

Blízkost řeky Mázy a dostatek surovin v této oblasti přitahovaly osadníky již od 5. tisíciletí př. n. l. Na konci období Římanů a na začátku období Merovejců se z osady stala pevnost, v té době známá jako Héristal. Řeku Mázu zde protínala důležitá cesta z Tongerenu do Cách a převoz cestujících přes řeku z Herstalu do Jupille pravděpodobně zajišťovala pramice.

V 7. století se v Herstalu narodil Pipin Prostřední, majordomus Austrásie, Neustrie a Burgundska za merovejského krále Theudericha III. Pipin Prostřední si pravděpodobně vybral Herstal jako hlavní sídlo vzhledem k blízkosti velkých měst jako Tongeren, Maastricht a Lutych. V Herstalu se narodil i jeho syn Karel Martel a pravděpodobně i jeho pravnuk Karel Veliký, který zde žil přinejmenším patnáct let. Karel Veliký později přesunul své sídlo do Cách, a tak skončilo období slávy Herstalu coby hlavního města říše.

Od pozdního středověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

Herstal se stal součástí vévodství Dolní Lotrinsko, které bylo na konci 12. století připojeno k Brabantskému vévodství. Navzdory blízkosti Lutychu se území Herstalu stalo součástí biskupství Lutych až roku 1740, kdy jej lutyšský kníže-biskup Georges-Louis de Berghes koupil od Fridricha II. Velikého.[1] V té době byl Herstal známý svými řemeslníky – výrobci keramiky, kováři a hodináři.

V 19. století Herstal prožíval období rozvoje průmyslu uhlí a oceli. Světový věhlas mu přineslo založení zbrojovky Fabrique Nationale (FN) roku 1889. Působilo zde také několik výrobců motocyklů. 7. srpna 1914, na začátku první světové války, v Herstalu německá armáda popravila 27 civilních obyvatel a zničila 10 domů.

Po druhé světové válce nastalo dlouhé období úpadku těžkého průmyslu, což vedlo k drastickému snížení počtu pracovních míst v těchto oblastech. Dnes se obci opět začíná dařit. Na jejím území působí 200 společností, např. Techspace, který vyrábí přesné součástky k raketám Ariane pro Evropskou kosmickou agenturu.

Slavní obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Družba[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herstal na anglické Wikipedii.

  1. Histoire de la principauté de Liège, B. Dumoulin, J.L. Kupper, éd. priv., 2002, (ISBN 2-7089-4775-3)
Pistole vyrobená ve Fabrique Nationale, zdobená uměleckou rytinou