Hernán Cortés
| Hernán Cortés | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1485 Medellín |
| Úmrtí | 2. prosince 1547 (ve věku 61–62 let) Castilleja de la Cuesta |
| Příčina úmrtí | úplavice a pleuritida |
| Místo pohřbení | Ciudad de México |
| Povolání | objevitel, guvernér a conquista |
| Ocenění | Řád svatojakubských rytířů |
| Choť | Catalina Suárezová Marcaydaová (1512–1522) Juana Ramírezová de Arellano y Zúñigová (do 1583) |
| Partner(ka) | Malinche Tecuichpotzin |
| Děti | Martín Cortés Leonor Cortésová Moctezumová Juana Cortésová de Zuñiga[1] Maria Cortésová y Ramirezová de Arellano[1] |
| Rodiče | Martín Cortés de Monroy a Catalina Pizarrová Altamiranová[1] |
| Funkce | místokrál Nového Španělska (1521) místokrál Nového Španělska (1521–1524) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hernán Cortés, 1. markýz del Valle de Oajaca (1485 – 2. prosince 1547), někdy také Hernando, Fernando Cortés nebo Fernán Cortés, ale i Cortez či Cortéz byl jedním z nejslavnějších španělských conquistadorů Ameriky.
Životopis
V letech 1499–1501 studoval práva. Od roku 1504 žil na ostrově Hispaniola (původní název La Espanola na Haiti), kde se účastnil několika výprav proti indiánům. V roce 1511 doprovázel při obsazování Kuby jejího guvernéra Diega Velázqueze de Cuéllara, který ho jmenoval starostou města Santiago de Cuba. Mezi Cortésem a guvernérem docházelo k častým sporům, proto po objevení Yucatanu v roce 1519 Cortés přemluvil Velázqueze, aby tam pod jeho vedením vyslal výpravu. Tato výprava byla na poslední chvíli zakázána a Cortés měl být zatčen. Cortésovi se však podařilo odplout pod vedením Antóna de Alaminose s 11 loďmi (1 loď měla zhruba 70–90 mužů, tj. 15 námořníků, 50 vojáků a 20 sluhů/otroků). Výprava dorazila na Yucatán, kde dobyla území Tabasca a donutila domorodce uznat nadvládu španělského krále Karla V. Zde se dozvěděl o bohaté Aztécké říši.
Dne 20. dubna se vylodil poblíž dnešního města Veracruz. Zde byl přijat velmi přátelsky, protože byl považován za syna boha slunce, ale vstup do hlavního města Tenochtitlán mu císař Montezuma II. nepovolil, proto založil osadu Villa Rica de la Vera Cruz (dnešní Veracruz) a nechal se vojskem zvolit soudcem a generálním kapitánem, nařídil spálit lodě, kromě jediné, jež odjela podat zprávu do Španělska. Poté se vydal do vnitrozemí, kde se spojil s Tlaxcalany a Totonaky, kteří přijali španělskou nadvládu. Bez boje došel do Tenochtitlánu, kde se usadil a následně zajal Montezumu II., po kterém chtěl, aby uznal nadvládu Španělska, čímž se stal vládcem Mexika.
Roku 1520 proti němu Diego Velázquez de Cuéllar poslal vojsko (cca 2 000 mužů), které vedl Pamfil de Navaez. Cortés ho ale přepadl, zajal a větší část Navaezových mužů pak přešla na Cortésovu stranu. V průběhu jeho nepřítomnosti v Tenochtitlánu vypuklo povstání a i když vyjel své posádce na pomoc (se zhruba 12 000 muži, většina pocházela z Tlaxcaly), byl nucen 2. července 1520 utéci z Tenochtitlánu, kde ztratil značnou část mužstva, výzbroje a již získaných pokladů. Po vítězné bitvě v Outumbském údolí ustoupil do Tlaxcaly, kde znovu zformoval a doplnil armádu. Dne 13. srpna 1521 dobyl Tenochtitlán a zajal nového císaře Cuauhtémoca (dříve nesprávně Guatimozin).
Roku 1522 byl Karlem V. jmenován místodržícím, nejvyšším soudcem a vrchním velitelem Nového Mexika. Pomocí mnichů, především františkánů a dominikánů se snažil rozšířit křesťanství a organizaci země. V letech 1524–1526 vedl vojenskou výpravu do Hondurasu. Mezitím byl ve Španělsku obviněn ze zneužívání pravomocí a přípravy odtržení Mexika (tato obvinění nebyla pravdivá), byla na něj poslána kontrola vedená Alfonsem de Estradou. Ta s ním nejednala podle jeho představ, proto roku 1528 odjel do Španělska. Zde se setkal s císařem Karlem V., který mu udělil titul markýz del Valle de Oajaca a obdaroval ho velkými pozemky v Mexiku.
Roku 1529 byl jmenován pouze vrchním velitelem vojska s právem podnikat nové výboje. Podnikl několik výprav do Panamy a Severní Ameriky, v roce 1536 objevil Kalifornský poloostrov. Tyto výpravy ho finančně vyčerpaly a tak za ně chtěl náhradu. Jelikož neuspěl, vydal se do Španělska, kde byl v roce 1540 přijat císařem Karlem V., ale úspěchu nedosáhl. V roce 1541 se účastnil výpravy do Alžírska, poté se chtěl vrátit do Mexika. Zemřel ve Španělsku poblíž Sevilly.
Byl pohřben v chrámu Ježíše Nazaretského v Mexiku, jeho ostatky se v roce 1823 ztratily.
Odkazy
Literatura
- Historie dobytí Mexika. napsal William Hickling Prescott ISBN 0-375-75803-8
- Hernán Cortés, Dopisy. Druhý a třetí dopis o dobytí Tenochtitlánu, Praha, Argo 2000.
- Bernal Díaz del Castillo, Pravdivá historie o dobývání Mexika, 2 sv., Praha 1980.
- Dobytí: Cortés, Montezuma a pád starého Mexika napsal Hugh Thomas (1993) ISBN 0-671-51104-1
- Cortés a pád Aztécké říše napsal Jon Manchip White (1971) ISBN 0-7867-0271-0
- Ivan Olbracht, Dobyvatel – románové zpracování dobytí Mexika, vlastně beletrizace Prescottovy knihy.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hernán Cortés na Wikimedia Commons - Galerie Hernán Cortés na Wikimedia Commons
Osoba Hernán Cortés ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hernán Cortés
