Hermann von Helmholtz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hermann von Helmholtz
Helmholtz na fotografii z knihy Practical Physics publikované roku 1914 vydavatelstvím Macmillan and Company
Helmholtz na fotografii z knihy Practical Physics publikované roku 1914 vydavatelstvím Macmillan and Company
Narození 31. srpna 1821
Potsdam, Prusko
Úmrtí 8. září 1894
Charlottenburg, Prusko
Občanství Německý spolek a Německé císařství
Povolání fyzik, oftalmolog a muzikolog
Zaměstnavatel univerzita v Bonnu a Univerzita Heidelberg
Citát
„Smyslová představa je mimo nás – existující skutečnost“
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermann Ludwig Ferdinand von Helmholtz (31. srpen 1821 Potsdam, Prusko8. září 1894 Charlottenburg, Německé císařství) byl německý fyziolog, lékař, matematik, fyzik, meteorolog a filozof. Patří k nejvýraznějším osobnostem vědy 19. století, zasáhl svým dílem do mnoha oborů přírodních věd, byl proto přiléhavě nazýván „Říšským kancléřem vědy“ (Reichskanzler der Physik).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hermann von Helmholtz se narodil v rodině postupimského gymnaziálního učitele literatury a filozofie Augusta Ferdinanda Julia Helmholtze. Jeho matkou byla Angličanka Caroline Penn (17971854), potomek Williama Penna (1644–1718) zakladatele Pensylvánie. Byl od dětství bilingvní, ale jeho otec ho vzdělával i v jiných klasických jazycích, seznámil ho s filozofií Immanuela Kanta a Johanna Gottlieba Fichteho a „přírodní filozofií“ (Naturphilosophie), se kterou se později často potýkal. Hermann von Helmholtz měl tři mladší sourozence, tři syny a dvě dcery.

Na přání otce vystudoval v letech 18381842 lékařství na Královském medicínsko-chirurgickém institutu Bedřicha Viléma v Berlíně (dnešní Humboldtova univerzita). Údajně chtěl studovat fyziku, ale jeho otec soudil, že lékařská praxe syna lépe finančně zabezpečí. Studoval u nejvěhlasnějšího fyziologa té doby – Johanna Müllera. V roce 1842 se stal asistentem v Charité, v roce 1843 byl graduován a roku 1843 byl přidělen k Postupimskému pluku jako vojenský lékař, nicméně se věnoval svým fyziologickým výzkumům.

Roku 1847 přišel s vysvětlením zachování energie při svalové činnosti a celkově stanovil zákony zachování energie, respektive je upřesnil.

V roce 1848 se stal spolupracovníkem Anatomického Muzea a odborným asistentem na Akademii společenských věd v Berlíně. 26. srpna 1849 se oženil s dcerou vojenského chirurga Olgou von Velten (18271859).

Roku 1849 byl povolán přednášet, jako zastupující profesor a ředitel, fyziologii a patologii na univerzitní Fyziologický institut v Královci (Königsberg, dnešní Kaliningrad) ve Východním Prusku. V roce 1850 sestrojil oftalmoskop, představil ho roku 1851 ve spisku Popis očního zrcátka ku zkoumání sítnice v živoucím oku (Beschreibung eines Augenspiegels zur Untersuchung der Netzhaut im lebenden Auge) a zaměřil svůj zájem na fyziologii smyslů. (Zabýval se například rychlostí nervových impulzů, vnímáním prostoru či barevným viděním.) Poté publikoval svou Rukověť fyziologické optiky (Handbuch der Physiologischen Optik), která shrnuje jeho empirické teorie o prostorovém a barevném vidění.

V roce 1855 se stal profesorem anatomie a fyziologie v Bonnu. Roku 1852 se stal učitelem na Heidelberské univerzitě. V tomto období se jeho zájem obrátil k fyzice a jeho rostoucí vědecká velikost byla později oceněna nabídkou profesury na Berlínské univerzitě.

V roce 1858 publikoval pojednání O integrálech hydrodynamické rovnice (Über die Integrale der hydromechanischen Gleichung).

16. května 1861 se podruhé oženil, vzal si Annu von Mohl (18341899).

V roce 1863 publikoval knihu Nauka o vnímání zvuků jako fyziologický základ pro teorii hudby (Lehre von den Tonempfindungen als physiologische Grundlage für die Theorie der Musik, která od fyziologie a akustiky zasahuje až k psychologii. Sestrojil rezonátor vlastní konstrukce, který dnes nese jeho jméno – Helmholtzův rezonátor.

Od roku 1870 pobýval v Berlíně, kde se stal roku 1871 profesorem fyziky. V roce 1882 byl povýšen do šlechtického stavu. Roku 1888 se Helmholtz stal prvním prezidentem nově založeného Fyzikálně-technického říšského ústavu (Physikalisch-Technischen Reichsanstalt) v Charlottenburgu. Na tomto postu setrval po zbytek života. Zemřel ve věku 73 let.

Hrál na piáno a uměl malovat.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Medizinische Fakultaet der Universitaet Heidelberg