Heretie

Mapa Heretie kolem roku 950

Historie Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kultura Kura-Araxes Trialetská kultura Kolchidská kultura Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida Kavkazská Ibérie Lazika Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví Argvetie Heretie Tbiliský emirát Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abcházské království Tao-Klardžetie Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království Kachetské království Imeretské království Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie Tbiliská gubernie Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika Invaze Rudé armády do Gruzie Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie

Heretie (Gruzínsky: ჰერეთი, Hereti) byla historická provincie Kavkazské Albánie a později Gruzie. V letech 787 až 959 byla Heretie samostatným královstvím.

Heretie se rozkládala na hranicích dnešní Gruzie a Ázerbájdžánu. Zasahovala do jihovýchodní části dnešního regionu Kachetie a do části ázerbájdžánského regionu Saingilo.

Dějiny Heretie

Oblast byla od starověku osídlena čtyřmi kavkazskými kmeny (Hersové, Sudžsové, Čilbsové a Lbinsové). Všem dohromady se říkalo Hers. Ve 3. století př. n. l. si je podmanila Kavkazská Albánie a během jejího úpadku v 5. století si území podrobila Kavkazská Iberie, která z Heretie udělala své další saeristavo. Všechny zdejší kmeny pak byly postupně asimilovány Gruzínci. Ti dali území název Hereti.

V letech 740-750 ovládl Heretii mocný rod Bagrationi, který ji získal jako odměnu za účast ve válce s Araby od kartlijského krále (erismtavari) Arčila. O 40 let později však kartlijský vládnoucí rod vymřel a Heretie se díky tomu značně rozšířila, až v roce 787 vyhlásila nezávislost (vzniklo heretské knížectví - samtavro) a hlavním městem se stalo Šeki. Knížectví sílilo a postupem času se mu dostávalo čím dál tím větší prestiže, což vyvrcholilo v roce 893 korunovací knížete Hamama na heretského krále. Vznik tohoto nového království ale probudilo jeho mocné sousedy. Vládce Kachetie Kvirike I se spojil s abcházským králem Konstantinem III a oba roku 915 vyhlásili heretskému králi Adarnasi II Patrikiovi válku. Sice se jim Heretii povedlo rozbít, ale zanedlouho se Ardanasi II Patrikiovi povedlo království znovu obsadit a obnovit. Během vlády Adarnasova syna Išchanika byla Heretie nucena uznat svrchovanost nového mocného souseda knížectví Deilam nad svým územím, ale v roce 950, když mezi vládci Deilamu Salaridové vypukly boje o moc, získal Išchanik nezávislost pro Heretii zpět. Za vlády Išchanika také Hereti opustili tzv. „monofyzitismus“ a nechali se pokřtít od Gruzínské ortodoxní a apoštolské církve.

Během vlády následujícího panovníka Jana Senekerima získala Heretie část území bývalé Kavkazské Albánie a gruzínský region Canarie. Po jeho smrti v roce 959 dynastie vymřela a království Heretie se dostala opět pod cizí nadvládu; území ovládl kachetský kníže Kvirike II. Ten v roce 976 rozdělil území mezi své dva syny Davida a Bagrata III. Jejich nástupcem se stal Kvirike III, který kolem roku 1020 dokončil spojení obou zemí (Heretie a Kachetie) do jednoho tzv. „Královskví Kachů a Ranů“. Během vlády krále sjednoceného Gruzínského království Davida IV Budovatele na počátku 12. století se Heretie stala vévodstvím (saeristavo) a po rozpadu Gruzie v roce 1466 se stala Heretie opět součástí Kachetie. Od té doby se začal název Heretie pomalu vytrácet jak z oficiálních historických dokumentů, tak z běžného užívání.

Panovníci

• Sahil Ibn Sumbat (815 - 840) - první doložený vládce
• Adarnase I (840 - 865)
• Hamam (865 - 893)
• Adarnase II Patrikios (897 - 943)
• Išchanik (943 - 951)
• Jan Senekerim (951 - 959)

Související články

• Dějiny Gruzie
• Kachetie
• Saingilo
• Kavkazská Iberie
• Kavkazská Albánie

Reference

• T. Papuašvili - Problems of Heretian history; Tbilisi, 1970
• T. Papuašvili - Kingdom of the Rans and Kakhs; Tbilisi, 1982

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hereti na anglické Wikipedii.