Hematoxylin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hematoxylin

Hematoxylin je bazické přirozené barvivo, je extraktem z tzv. kampeškového dřeva pocházejícího z kreveně obecné (Haematoxylum campechianum), středoamerického stromu z čeledi bobovité. Hematoxylin je typickým příkladem barviv, která nebarví komponenty tkáně přímo. Barví až oxidovaný na hematein a teprve pak tvoří s různými kationty barevné laky. Proto také existuje celá řada hematoxylinů.[1] Hematoxylin je specifické barvivo pro jednu tkáňovou složku - jádro, které barví modře.[2]

Barvení[editovat | editovat zdroj]

Tkáně jsou většinou bezbarvé a to znesnadňuje jejich pozorování světelným mikroskopem.[3] Cílem barvení je zvýraznit ve tkáních (buňkách) struktury, které chceme studovat. Kyselé složky v buňkách se barví bazickými barvivy, říká se jim bazofilní a patří mezi ně například jádro. Zásadité komponenty buněk se barví kyselými barvivy, jsou acidofilní (eozinofilní), příkladem může být cytoplazma nebo myofibrily.[2] Mezi bazická barviva patří například toluidinová modř, metylenová modř, hematoxylin; mezi kyselá potom oranž G, eosin či kyselý fuchsin.[3]

Barvení hematoxylinem[editovat | editovat zdroj]

Nejzákladnější a nejčastěji používanou metodou je barvení hematoxylinem a eozinem, kde se kombinují dvě barviva – hematoxylin (barví modře) a syntetické kyselé barvivo eosin.[4] Jiným kombinovaným barvením je Weigertův železitý hematoxylin-van Gieson. Železitý hematoxylin se používá k barvení jader, následně se dobarvuje kyselým fuchsinem a kyselinou pikrovou. Hematoxylin zbarví jádra temně hnědě, fuchsin zbarví kolagenní vlákna červeně a kyselina svaly žlutě. Modrý Massonův trichom je kombinace železitého hematoxylinu, kyselého fuchsinu a anilinové modři. Toto barvení vyžaduje zvláště tenké řezy. Výsledkem jsou černá jádra, červená cytoplasma většiny buněk a modrá kolagenní vlákna.[1] Žlutý Massonův trichom je tvořen třemi barvivy: kamencový nebo Weigertův železitý hematoxylin, erytrozin a šafrán. Výsledkem jsou modře nebo černě zbarvená jádra (podle užitého hematoxylinu), červená cytoplazma buněk a zlatožlutý kolagen. Málo užívaným barvivem na barvení elastiky je Verhoeffův jódový hematoxylin, který barví elastická vlákna a jádra černě.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. S.4. Dostupné online.  
  2. a b MALÍNSKÝ, Jiří; LICHNOVSKÝ, Václav; MICHALÍKOVÁ, Zdeňka. Přehled histologie člověka v obrazech 1. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.S.22
  3. a b JUNQUIERA, L. Carlos; CARNEIRO, José; KELLEY, Robert O.. Základy histologie. 1. vyd. Jinočany : H & H, 1997.S.2
  4. MALÍNSKÝ, Jiří; LICHNOVSKÝ, Václav; MICHALÍKOVÁ, Zdeňka. Přehled histologie člověka v obrazech 1. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.S.23
  5. Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. S.5. Dostupné online.