Helena Britská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Princezna Helena (celým jménem Helena Augusta Viktorie, sňatkem princezna Kristiána Šlesvicko-Holštýnského; 25. května 18469. června 1923) byla členka britské královské rodiny, třetí dcera a páté dítě královny Viktorie a prince Alberta.

Životopis

Helenu vyučovali soukromí univerzitní lektoři, které vybral její otec a jeho blízký přítel a rádce, baron Stockmar. Své dětství trávila s rodiči cestováním po rozmanitých královských sídlech v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, když Helenin otec zemřel a její matka upadla do hlubokého zármutku. Počátkem roku 1860 začala Helena flirtovat s německým knihovníkem svého otce, Carlem Rulandem. Ačkoli podstata vztahu je z velké části neznámá, Heleniny romantické dopisy psané Rulandovi se zachovaly.[1] Poté co je v roce 1863 královna odhalila, propustila Rulanda a ten se vrátil do rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zchudlého německého prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, ve službách královny, která měla ráda své dcery kolem sebe. Helena a její nejmladší sestra princezna Beatrix se společně staly královninými neoficiálními sekretářkami. Nicméně po smrti královny Viktorie dne 22. ledna 1901 se Helena poněkud odpoutala od svých žijících sourozenců.

Helena byla z královské rodiny nejaktivnější, plnila rozsáhlý program královských povinností v době, kdy se neočekávalo, že se členové královské rodiny budou objevovat na veřejnosti. Byla také aktivní charitativní patronkou a jedním za zakládajících členů Červeného kříže. Helena byla zakládající ředitelkou Královské školy šití (Royal School of Needlework) a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester, kde byla navzdory radám Florence Nightingalové silnou zastánkyní registrace zdravotních sester.[2] V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která slavila 50. výročí svatby, avšak již o rok později její manžel zemřel. Helena jej přežila o šest let a zemřela v 77 letech v Schomberg House dne 9. června 1923.

Potomci

  1. Princ Kristián Viktor (14. dubna 1867 - 29. října 1900) zemřel během vojenské služby, pohřben v Jižní Africe. Svobodný.
  2. Princ Albert (28. února 1869 - 27. dubna 1931), který se stal v roce 1921 titulním vévodou Šlesvicko-Holštýnským a hlavou domu Oldenburgů. Zemřel svobodný.
  3. Princezna Helena Viktorie (3. května 1870 - 13. března 1948). Nikdy nebyla provdána.
  4. Princezna Marie Luisa (12. srpna 1872 - 8. prosince 1956) se stala manželkou prince Ariberta z Anhaltu. Pár neměl potomky.
  5. Princ Harald (12. května 1876 - 20. května 1876) zemřel v dětství.
  6. Bezejmenný princ 7. května 1877.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Helena Britská
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

  1. CHOMET, Seweryn. Helena: A Princess Reclaimed. New York: Begell House, 1999. 166 s. ISBN 1-56700-145-9. S. 6. (anglicky) Dále jen: Helena: A Princess Reclaimed. 
  2. Helena: A Princess Reclaimed. S. 121

Externí odkazy