Helena (švédská královna)
| Helena | |
|---|---|
| Narození | 11. století Švédsko |
| Úmrtí | Klášter Vreta |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Choť | Inge I. Švédský[1][2] |
| Děti | Kristina Ingesdotter Švédská[2] Markéta Fredkulla Kateřina Ingesdotter Švédská Ragnvald Knaphövde Ragnvald Ingesson |
| Rod | Yngling |
| Příbuzní | Ingeborg Kyjevská[2], Malmfrid Kyjevská, Vselovod Pskovský, Izjaslav II. Kyjevský, Rostislav I. Kyjevský, Marie Mstislavna Kyjevská a Eufrasie Mstislavna Kyjevská (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Helena nebo také Elin (11. století – fl. asi 1105/10) byla jako manželka krále Inge I. a švédská královna a pravděpodobně sestra švédského krále Blóta-Svena.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Helenin původ není jistý. Zřejmě pocházela z Östergötlandu, z vedlejší větve královského rodu Ynglingů,[3] a byla sestrou jiného švédského krále, pohanského Blot-Svena. Manželství zřejmě vzniklo z touhy sjednotit křesťanské a pohanské frakce ve Švédsku. Někdy se spekuluje o tom, že byla ruského nebo řeckého původu, ale to je nepotvrzené a nepravděpodobné. Je dostatečně historicky prokazatelné, že Inge se oženil se sestrou Blot-Svena a Sven je vždy uváděn jako Ingeho švagr.[4] Islandské zdroje mluví o tom, že Ingeho manželkou byla sestra Blot-Svena Maer nebo také Mö To však nejsou skutečná jména, jedná se o nordické označení dívky či panny. Její švédské jméno Elin si křesťanští cizinci přeložili jako Helena.
Genealogii vikinských rodin je velmi těžké odvodit, ale jako sestra Blot-Svena mohla být dcerou Ingvara Vittfarnea, syna krále Emunda Gammala. Existuje runový kámen, který nechal vztyčit muž jménem Sigtorn na počest své dcery Mö a svého syna Svena. Pokud se jednalo o otce královny Heleny a Blot-Svena, její plné jméno by bylo Helena Sigtornsdotter.
Život[editovat | editovat zdroj]
O životě královny Heleny se toho příliš neví, ale pravděpodobně byla v době sňatku pohankou stejně jako její bratr a poté dobrovolně nebo z donucení konvertovala ke křesťanství. Jméno Helena mohla přijmout při svém křtu. Její dcery také dostaly křesťanská jména: Kristina, Markéta a Kateřina. V roce 1087 byl její bratr zabit a pohanství ve Švédsku bylo poraženo. Ke konci života Helena zřejmě byla křesťankou, založila totiž společně s manželem klášter Vreta v Östergötlandu.[5] Po manželově smrti v roce 1105 své dny dožila v tomto klášteře.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
- Kristina Ingesdotter
- Ragnvald, možná Ragnvald Knaphövde.[6]
- Markéta Fredkulla, manželka Magnuse III. Norského a poté Nielse Dánského
- Kateřina Ingesdotter
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
- ↑ a b c Kindred Britain.
- ↑ * Lars O. Lagerqvist. "Sverige och dess regenter under 1.000 år").. [s.l.]: Albert Bonniers Förlag AB, 1982. ISBN 91-0-075007-7. (Swedish)
- ↑ Lars O. Lagerqvist. "Sverige och dess regenter under 1.000 år.. [s.l.]: Albert Bonniers Förlag AB, 1982. ISBN 91-0-075007-7. (Swedish)
- ↑ * Sven Rosborn: När hände vad i Nordens historia (1997)
- ↑ Sven Tunberg. Ragnvald Knapphövde, ett bidrag till diskussionen om Sveriges medeltida konungalängd. Svensk tidskrift. Upsala: Almqvist & Wiksells, 1954, s. 35–40.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helena (wife of Inge the Elder) na anglické Wikipedii.
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Gyla? |
1079–1084 Helena (švédská královna) |
Nástupce: Blot-Tulka? |
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Blot-Tulka? |
1087–1105 Helena (švédská královna) |
Nástupce: Ingegerda Norská |