Hejnal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mariánský kostel v Krakově
Hejnalista (trubač) na věži Mariánského kostela v Krakově

Hejnal (polsky Hejnał Mariacki) – melodie hraná trubačem každou celou hodinu do všech čtyřech světových stran z Mariánské věže kostela Panny Marie v Krakově (Kościół Mariacki). Krakovský hejnal je součástí městských tradicí, jedním ze symbolů Krakova.

Hejnal, který byl hrán v poledne od 13. února 1838, oznamoval přesně dvanáctou hodinu. Tím byl Krakov prvním polským městem, kde byl uváděn přesný čas. Této skutečnosti město vděčí prof. Maksymilianovi Weissovi, řediteli Hvězdárny Jagellonské univerzity v Krakově (Obserwatorium Astronomiczne Uniwersytetu Jagiellońskiego).

Čas z krakovské hvězdárny byl udáván pomocí rádia do celého Polska. Poslední časový signál z Krakova byl vysílán 1. dubna 1984. Protože toto vysílání bylo nákladné, dále byl signál vysílán z Varšavy. Ale stále je přímým přenosem přenášena melodie hejnalu z mariánské věže.

Samotná tradice mariánského hejnalu je stará asi 700 let a existuje o tom též legenda. Mariánský kostel má dvě věže, z té vyšší (přezývané hejnalica), která je zároveň nejvyšší věž v Krakově, před dávnými věky městská stráž dávala ráno trubkou znamení k otevření a večer k uzavření městských bran. Také troubila na poplach, když vypukl požár nebo se blížil nepřítel. Když jednou Tataři, kteří často napadali polské vesnice a městečka, dorazili až ke Krakovu, stráž začala hrát hejnal. Město stihlo zavřít městské brány, ale tatarský šíp prostřelil krk hejnalisty, než dokončil melodii. Na paměť této události se vždy melodie přerušuje.

Melodie hejnalu doprovázela Poláky v důležitých historických událostech: například za svítání 18. května 1944 byl zahrán v italském klášteře Monte Cassino, který dobyli právě Poláci.

Ne náhodou se hejnal hraje na všechny světové strany. Nejprve směrem k hradu Wawel, pro krále (jih). Potom k magistrátu pro starostu (západ). Třetí troubení je pro hosty směrem k Barbakanu (sever). Poslední pak byl dříve pro kupce, nyní pro velitele stráže, na Malý rynek.

Původně se hrálo jen ráno a večer, později i v poledne.

Pouze jedinkrát v celé historii zazněla z věže jiná melodie, a to v poledne 3. dubna 2005, kdy strážní zahráli smuteční píseň Matčiny slzy na paměť zemřelého papeže Jana Pavla II. Píseň má být z věže zahrána ještě jednou v poledne v den pohřbu papeže.