Heinrich Doblhoff-Dier
| Heinrich Doblhoff-Dier | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1907 | |
| Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1869 – 1874 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (ústavověrný velkostatek) (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 6. února 1838 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. března 1913 Weikersdorf  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Joseph von Doblhoff-Dier |
| Příbuzní | Josef Doblhoff a Rudolf Doblhoff (sourozenci) Heinrich Baron von Doblhoff[1], Marie Baronin von Doblhoff[1], Franz Baron von Doblhoff[1] a Johann Baron von Doblhoff[1] (vnoučata) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Heinrich Doblhoff-Dier (6. února 1838 Vídeň[2][3][4] – 12. března 1913 Weikersdorf[2][4]) byl rakouský politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Působil jako statkář ve Weikersdorfu. Byl šlechticem.[2] Pocházel z vlivného rodu Doblhoffů. Jeho strýcem byl politik Anton von Doblhoff-Dier a nevlastním dědem ministr spravedlnosti Adolf Pratobevera von Wiesborn.[3]
Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Od roku 1859 do roku 1883 byl pak činný ve státní správě jako pracovník na dolnorakouském místodržitelství.[4]
Byl aktivní i veřejně a politicky. Od roku 1869 do roku 1874 zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu.[4] Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[5] V roce 1873 se uvádí jako baron Heinrich von Doblhoff, statkář, bytem Weikersdorf u Badenu.[6]
Politicky byl orientován jako ústavověrný poslanec. V roce 1873 do parlamentu nastupoval za skupinu ústavověrných velkostatkářů (tzv. Strana ústavověrného velkostatku, centralisticky a provídeňsky zaměřená).[7] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 zmiňuje coby člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[10] Za tento klub byl do Říšské rady zvolen i v roce 1885.[11] Po následujícím rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[12] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[13] Ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen opět za klub Sjednocené německé levice.[14] Po volbách roku 1897 je uváděn coby ústavověrný velkostatkář.[15]
Zasedal v státní komisi pro státní dluh. Vystoupil z ní v květnu 1886 kvůli sporům s konzervativními členy komise. Zasedal rovněž v státní železniční komisi. Po delší dobu byl viceprezidentem c. k. zemědělské společnosti ve Vídni.[4]
Zemřel v březnu 1913.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 81. (německy)
- ↑ a b Reichsraths-Almanach für die Session. [s.l.]: In Commission bei Alfred Hölder, 1885. Dostupné online. S. 147. (německy)
- ↑ a b c d e f Baron Heinrich Doblhoff. Reichenberger Zeitung. Březen 1913, roč. 54, čís. 62, s. 11. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=91&size=45
- ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- ↑ Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online.
- ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
- ↑ Das Vaterland, 25. 3. 1897, s. 2.