Hedysareae

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHedysareae
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusHedysareae
DC., 1825
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hedysareae je tribus (seskupení rodů) čeledi bobovité dvouděložných rostlin. Zahrnuje přes 400 druhů ve 12 rodech a je rozšířen v Evropě, Asii, severní Africe a Severní Americe. Jsou to byliny i dřeviny se zpeřenými, dlanitě složenými nebo jednolistými listy a motýlovitými květy. Plody jsou nepukavé a často řetízkovité. V České republice roste vičenec, kopyšník a pěstují se čimišníky.

Popis

Zástupci tribu Hedysareae jsou byliny, keříky, keře nebo výjimečně i malé stromy. Palisty jsou často blanité a suché, obvykle na bázi přirostlé k řapíku a někdy srostlé kolem stonku. Palístky chybějí. Listy mají dosti různorodou podobu, obvykle jsou lichozpeřené či sudozpeřené, složené ze vstřícných celokrajných lístků nebo jednolisté, mohou však být i dlanitě složené. Květy jsou uspořádané v úžlabních hroznech, které mohou být zkrácené nebo redukované na jediný květ. Koruna je motýlovitá, opadavá nebo vytrvávající. Pavéza je na bázi nehetnatá, křídla jsou u některých zástupců silně redukovaná. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, s 1 tyčinkou volnou nebo až do poloviny srostlou s ostatními. Semeník obsahuje 1 nebo několik vajíčko|vajíček. Lusky jsou převážně článkované až řetízkovité nebo zploštělé, nepukavé, často pokryté štětinami nebo ostny. Semena jsou ledvinovitá.[1]

Rozšíření

Tribus Hedysareae zahrnuje 12 rodů a více než 400 druhů. Největší rody jsou kopyšník (Hedysarum, 140–180 druhů), vičenec (Onobrychis, 130), čimišník (Caragana, 70–80) a růžojetel (Ebenus, 20 druhů).[2] Je rozšířen v Evropě, Asii, severní a severovýchodní Africe a v Severní Americe.[1]

V České republice se vyskytují 2 druhy vičence (Onobrychis) a kopyšník tmavý (Hedysarum hedysaroides). Jako okrasné keře se pěstují čimišníky.[3] V květeně Evropy je tento tribus zastoupen vcelku hojně. Vyskytuje se zde celkem 8 rodů, a to zejména ve Středomoří a v Rusku. Mimo vícero druhů vičence a kopyšníku se zde vyskytují 3 druhy čimišníku, dva druhy manovce (Alhagi) a růžojetele (Ebenus), krásnolusk povolžský (Calophaca wolgarica), slaník stříbrný (Halimodendron halodendron) a Eversmannia subspinosa.[4]

Zástupci

Význam

Některé druhy čimišníku (Caragana) se pěstují v České republice jako okrasné keře. Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) je hodnotná pícnina. Některé druhy kopyšníku (Hedysarum) mají význam v lékařství. Z manovce mouřenínského (Alhagi maurorum) se získává sladká pryskyřice, označovaná jako mana.

Přehled rodů

Alhagi, Calophaca, Caragana, Corethrodendron, Ebenus, Eversmannia, Halimodendron, Hedysarum, Onobrychis, Sartoria, Sulla, Taverniera[2]

Reference

  1. a b LIU, Yingxin et al. Flora of China: Hedysareae [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Legumes of the World [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)