Hedy Kieslerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hedy Kiesler
alt =
Rodné jméno Hedwig Eva Maria Kiesler
Narození 9. listopad 1914
Austria-Hungary 1869-1918 Vídeň
Úmrtí 19. leden 2000
USA Orlando, Florida
Aktivní roky 1930 - 1958
Manžel/ka Fritz Mandl (1933-1937)
Gene Markey (1939-1941)
John Loder (1943-1947)
Teddy Stauffer (1951-1952)
W. Howard Lee (1953-1960)
Lewis J. Boies (1963-1965)

Hedy Kieslerová (9. listopadu 1914 Vídeň, Rakousko-Uhersko19. ledna 2000 Altamonte Springs, Florida, USA), celým jménem Hedwig Eva Maria Kiesler. Rakousko-americká herečka, která byla považována za jednu z nejkrásnějších hereček stříbrného plátna. V zahraničí vystupovala pod jménem Hedy Lamarr.

Filmové role[editovat | editovat zdroj]

Hedy se proslavila především filmem Extase z roku 1932 (režie Gustav Machatý). V tomto experimentálním filmu hrála několik minut nahá, což byl jeden z prvních případů ženské nahoty ve filmu.[1] To byl pro tehdejší společnost takový šok, že film odsoudil mj. papež Pius XII. a Adolf Hitler ho dokonce zakázal. Ve většině kopií (amerických i evropských) byly vybrané scény s nahou herečkou vystřiženy.

Ve snímku Samson a Dalila (1949, dvakrát Oscar za výpravu a kostýmy + 3 nominace: Kamera, Speciální efekty, Hudba) dostala roli svůdkyně, ale ta byla jenom posledním vzepětím před definitivním úpadkem. Z pohledu její kariéry byl film natočený podle biblických námětů trhákem, další nabídku legendárního režiséra a producenta Cecila B. de Mille však Hedy Lamarr odmítla.

Život[editovat | editovat zdroj]

Prvním manželem byl německý průmyslník a zbrojařský magnát Friedrich Mandl. Byl chorobně žárlivý, často tropil scény a dal svoji manželku neustále střežit. Snažil se z celého světa skoupit všechny kopie Machatého filmu Extáze. Hedy toužila se ze svého zajetí dostat. Nakonec v převlečení za služku a s bohatou kolekcí šperků vycestovala do Francie a v r. 1937 se nechala na dálku rozvést. Pak se vydala do USA. Na lodi se seznámila s L. B. Mayerem, šéfem společnosti Metro - Goldwyn - Mayer. Ten pro ni vymyslel umělecké jméno Lamarr a angažoval ji do několika filmů.

Elektrotechnika[editovat | editovat zdroj]

Její manžel Friedrich Mandl ve svém domě hostil četné významné armádní důstojníky a zbrojní odborníky, kteří otevřeně diskutovali o různých vojenských problémech. V té době právě zkoušeli nový systém dálkového řízení torpéd pomocí radiových signálů. Problémem byla ochrana signálů proti odposlechu a rušení. Jako hostitelka byla přítomna u těchto rozhovorů mladá Mandlova žena. Nikdo nepředpokládal, že by mladá kráska mohla mít o odborné řeči zájem nebo jim rozumět. To byl velký omyl, mladá paní o problém zájem měla. A dostala geniální nápad. Pokud se bude nosná frekvence signálů nepravidelně v krátkých intervalech měnit, nebude odposlech možný. Musela být ještě vyřešena synchronizace ladění vysílače a přijímače. Se svým značně starším manželem, jehož nenáviděla, se svůj nápad rozhodně nechtěla dělit.

V letech 1923 - 1925 George Antheil pro film "Ballet Mécanique" složil hudbu pro 16 mechanických klavírů (pianol), které měly hrát synchronně. Ve spolupráci s Hedy Lamarr tento princip oprášil a spolu dospěli k představě radiotechnické přenosové cesty, u níž by se synchronně, pomocí děrné pásky, přelaďoval jak vysílač, tak přijímač. Postup, kdy při přenosu informací se vysílač a přijímač synchronně přelaďují na další a další frekvence a který je znám pod zkratkou FHSS (Frequency-hopping-spread-spectrum), tedy zvláštní druh modulace odolné proti odposlechu, si Antheil a Lamarr nechali patentovat v roce 1942, přičemž svůj vynález dali bezplatně k dispozici americkému námořnictvu. Podle jejich představ se měl používat k navádění řiditelných torpéd.

US Navy ale během války vynález obou umělců nevyužila a teprve v roce 1959, když vypršela patentová práva, se myšlenky ujala americká elektrotechnická firma Sylvania Electronic Systems Division a v přísném utajení, neboť se jednalo o vojenský projekt, vyvinula sdělovací systém s přeladitelnou nosnou frekvencí. Pochopitelně již nebyl řízen děrnou páskou, ale využíval tranzistorové digitální obvody. Poprvé byl "bojově" nasazen za kubánské krize v roce 1962 a uvolněn pro civilní použití až v polovině 80. let. Právě včas, aby se mohl podílet na vzniku družicových komunikačních sítí. Dnes se systémy FHSS široce používají a tvoří nedílnou součást IT. Tento přenos nalezneme jak v navigačním systému GPS, tak u satelitní televize a v sítích mobilních telefonů.

Pozdní život[editovat | editovat zdroj]

George Antheil zemřel v roce 1959, Hedy Lamarr roku 2000. Za svůj vynález nikdy nedostali ani cent. Nicméně hollywoodská filmová hvězda se alespoň dočkala morální satisfakce. V roce 1997 bylo Hedy Lamarr, snad jako jediná herečce v historii, uděleno v USA čestné uznání za zásluhy o rozvoj elektrotechniky (stála při zrodu mobilního telefonu).[zdroj?]

V roce 1998 použila softwarová společnost Corel na obal a propagaci svého grafického programu Corel DRAW 8 překreslenou fotografii Hedy Lamarr, ale bez svolení. Z následného soudního sporu si Hedy odnesla 200 000 dolarů.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Kterákoli dívka může vypadat překrásně. Stačí, když bude klidně stát a tvářit se přihlouple.
Uspět v byznysu,vědě a politice je pro ženu lehčí v Americe než v Evropě.

Použité zdroje[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROBERTSON, Patrick. Film Facts. New York : Billboard Books, 2001. S. 66.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]