Hedvábí eri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvetoucí Ricinus communis

Eri je plané hedvábí získávané ze sekretu housenky Samia ricini, která se živí listy rostlin castor (Ricinus communis =skočec obecný) a kesser (Heteropanax fragrans). Název je odvozen od assamského slova era = ricin. [1]

Assam je považován za oblast vzniku hedvábí eri. Doba původu není známá, nejstarší písemné doklady pocházejí z roku 1779. [2]

V roce 2012 byl Ásám s 2013 tunami s odstupem největší dodavatel tohoto materiálu na světě. Plantáže s rostlinami castor a kesser měly rozlohu 825 ha.[3] V 21. století se začala zavádět výroba hedvábí eri také v jiných zemích, např. v Thajsku (20 rodin se tam zabývá chovem eri, předením a tkaním).[4]

Chov housenek

“Výroba” hedvábných vláken[editovat | editovat zdroj]

Krmení eri housenek[editovat | editovat zdroj]

Kokony před zpracováním

se provádí v zastřešených, vzdušných prostorách pravidelným podáváním listů z castoru nebo kesseru. Listy castoru se sklízejí 4× ročně, listy kesseru 3×, celkový roční výnos z kultivované plantáže obnáší 12–14 t/ha.

Životní cyklus motýla eri (kladení vajíček-housenka-kukla-kokon-motýl) trvá 44 dní v létě nebo 85 dní v zimě. Vajíčka kladená motýlem se sbírají a skladují asi 9–15 dní až do vylíhnutí housenek. Housenky se pak uloží na palety (300 housenek na cca 1 m2 plochy) do dřevěného regálu, kde se krmí 4–5× denně listy castoru nebo kesseru po dobu 20–22 dní.

Získávání vlákna[editovat | editovat zdroj]

Zralé housenky se přeloží do koše vystlaného suchým listím, kde se během 3–6 dní zakuklí. Když z kukly (kokonu) po 15–20 dnech odlétne motýl, suší se několik dní (obvykle) na slunci, odkližuje v horké alkalické lázni a zabalí do listu z banánovníku. Po 3–4 dnech se uvolní obsah kokonu, nečistoty a nežádoucí příměsi se vypláchnou vodou. Kokon obsahuje cca 1 g vláken v útržcích s maximální délkou 2 metry. [5]

Vlastnosti vlákna[editovat | editovat zdroj]

Příze z eri hedvábí předená na kolovratu (Indie 2017)

Vlákna mají tloušťku 2–2,5 dtex, pevnost 3–3,5 g/dtex, tažnost 20–22 %. Vlákna jsou hřejivá téměř jako ovčí vlna s omakem podobným bavlně. Barva vláken je cihlově červená nebo (po odklížení) bílá.

Výroba příze[editovat | editovat zdroj]

Předpřádlo[editovat | editovat zdroj]

Vláknina v kokonech se před spřádáním odkližuje v alkalické lázni po dobu 2–3 hodin. Pro přípravu k předení jsou známé dvě technologie k výrobě vlákenného pramenu:

  • bez mykání = 2 pasáže rozvolňování (buben s pilkovým potahem) – stříhání (na délku 2 až 7 cm) – zjemňování válečkovým průtahovým ústrojím
  • s mykáním = rozvolňování – mykání – stříhání – zjemňování

Předpřádací linka produkuje asi 500 g vlákenného pramene za hodinu.[6]

Dopřádání[editovat | editovat zdroj]

Eri hedvábí se dá spřádat ručně, na různě upravených kolovratech i na prstencových dopřádacích strojích.[6]

V indickém Assamu bylo ve 2. dekádě 21. století v provozu asi 480 zařízení, z toho 436 míst s ruční metodou takli a 47 upravených kolovratů amber charka.

Ručně se dá upříst asi 5 gramů materiálu za hodinu, výkon kolovratu je cca šestinásobný.[7]

U ručního předení metodou takli (nebo takuri) se používá jako jediný nástroj vřeteno s hákovým vodičem příze na špičce. Předení sestává z přerušovaných úkonů: vedení svazku vláken přes vodič k vřetenu – otáčení přeslenem, zakrucování určité délky příze – navíjení příze na vřeteno.[8]

Upravený kolovrat zvaný amber chakra (jantarový kolovrat) zakrucuje pramínek vláken s pomocí vřetene s cívkou, na kterou se navíjí příze. U zdokonalených konstrukcí se k navíjení příze používá prstenec s běžcem, který obíhá kolem cívky. Chakra se staví se 2 až 6 vřeteny poháněnými nohou přes pedál nebo i elektromotorem.[9]

Tkaniny barvené přírodními barvivy (Indie 2017)

Tkaní z eri příze[editovat | editovat zdroj]

se provádí téměř výlučně na jednoduchých ručních stavech, jen výjimečně vybavených listovkou nebo žakárovým ústrojím.[10] V roce 2012 bylo v Indii evidováno 200 tkalců hedvábí eri, v provozu bylo 48 ručních stavů.[7]

Čádor z hedvábí eri, (Indie 2022)

Použití[editovat | editovat zdroj]

Eri je považováno za hedvábí chudých lidí. Tradičně se tkaniny z eri používaly na pánské čádory a dámské přehozy v přírodních barvách. V posledních desetiletích se vyrábějí z eri tkané sukně, halenky, vázanky, šály, často s výšivkami a pleteniny na svetříky apod.[11]

V evropském obchodě se textilie z eri hedvábí často propagují jako typicky ekologické výrobky, protože motýli se při zpracování jejich kokonů neusmrcují.[12] Pro amatérskou výrobu příze se nabízí posukovaný pramen z eri vláken za cca 250 €/kg.[13]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Eri Silkworm Food Plant [online]. WAYS, 2011-01-03 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kumar: Environmental Biology, APH Pubishing 2005, ISBN 9788176489140, str. 199
  3. Sericulture in Assam [online]. Government of Assam, 2017 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Eri silk: new in Thailand [online]. Luk Nok, 2017 [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-01. (anglicky) 
  5. Study [online]. Shodhganga, 2009 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Spinning of Eri Silk Yarn using Amber Charka Technique [online]. Fibre2Fashion, 2011-02-01 [cit. 2022-09-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b ANNUAL PRODUCTION RETURN OF SERICULTURE INDUSTRY OF THE YEAR 2011-12 [online]. GOVERNMENT OF WEST BENGAL, 2013 [cit. 2022-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-06-18. (anglicky) 
  8. Sonwalkar: Handbook of Silk Technology, Taylor & Francis 1993 , ISBN 9788122404951, str. 56–107
  9. G.K.Ghosh/S.Ghosh: Indian Tetiles: Past and Present, APHcPublishing Corporation 1995, ISBN 81-7024-706-3, str. 49–104
  10. Sericulture and traditional craft of silk weaving in Assam [online]. Central Muga Eri Research and Training Institute,, 2009-08-12 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Eri Silk of Assam [online]. WAYS, 2010-10-07 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Hara Shirt [online]. Folkdays, 2013-2014 [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-16. (německy) 
  13. Eri Seide [online]. Wollinchen, 2006 datum přístupu = 2020-10-20. Dostupné online. (německy)