Hedvábí

Termín hedvábí se v češtině v minulosti (v odborné literatuře až do konce minulého století) používal a zčásti stále ještě používá pro všechna „nekonečně“ dlouhá textilní vlákna, ke kterým patří jak přírodní hedvábí, tak i umělé výrobky podobného tvaru..

Přírodní hedvábí

Podrobnější informace naleznete v článcích přírodní hedvábí a hedvábnictví.

Kukly bource morušového určené k výrobě hedvábí.

Přírodní neboli pravé hedvábí je tvořeno výměšky žláz motýla bource morušového (Bombyx mori). Tyto výměšky na vzduchu rychle tuhnou a vytváří dvojice tenkých vláken spojených sericinem (druh klihu). Z nich si motýl vytváří kuklu. Hedvábné vlákno se získává následným rozvinutím této kukly. Průměrná délka dosahuje 300 až 900 metrů.

Přírodní hedvábí bylo vytlačováno syntetickým hedvábím. Dodnes si však udržuje nezastupitelné místo na oděvním trhu, a to hlavně pro své užitné vlastnosti – saje pot, v létě příjemně chladí a naopak v zimě hřeje. S výrobou hedvábí je od počátku úzce spjato i jeho dekorování. Kromě tradičních dekoračních technik, jako jsou akvarel a batika, se v poslední době do povědomí dostává i tzv. Serti technika, využívající malbu na hedvábí s pomocí gutty a kontur. První speciální barvy na hedvábí fixované teplem (Super Tinfix) se objevily ve Francii v 60. letech minulého století.

Umělé hedvábí

Podrobnější informace naleznete v článku Syntetické hedvábí.

Všechna umělá textilní vlákna se vyrábějí také ve formě hedvábí. Tyto materiály (syntetické a přírodní polymery, sklo atd.) nahradily přírodní hedvábí tam, kde je předčí určitými specifickými vlastnostmi, například pevností, izolační schopností, specifickou hmotností a podobně. Přírodní hedvábí zůstává významnou surovinou pro oděvní výrobky se zvláštním, často exkluzivním omakem, leskem a celkovým vzhledem.

Související články

• Hedvábnictví
• Hedvábnictví na území České republiky

Externí odkazy

• Slovníkové heslo hedvábí ve Wikislovníku
• Příroda.cz
• Genom bource morušového