Heřman III. Braniborský
| otec | Ota V. Braniborský |
|---|---|
| matka | Judita z Henneberku |
| manželka | Anna Habsburská |
| dcera | Guta |
| syn | Jan V. Braniborský |
| dcera | Matylda |
| dcera | Anežka |
Heřman III. Braniborský zvaný Dlouhý (1273?- 1. února 1308[1] Lübz) byl markrabě braniborský a hrabě z Coburgu. Ač byl zetěm Albrechta Habsburského, podporoval českého krále Václava II.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se jako syn Oty Dlouhého a Judity z Henneberku. V prosinci 1295 se po dvouletém zasnoubení oženil s Annou, dcerou rakouského vévody Albrechta Habsburského. Svazek dojednal strýc nevěsty, český král Václav,[2], Heřman se s mnoha dalšími významnými hosty zúčastnil Václavovy slavné korunovace roku 1297.[3]
Přestože byl zetěm Albrechta, podporoval Heřman jako hlava otonské větve rodu roku 1304 Václava. Svou roli zřejmě sehrál i Václavův příslib převodu práv k Míšeňsku.[4] Heřman tak společně s Václavem sdílel uvalení říšské klatby.[5] Králova důvěra k mladému markraběti byla taková, že mu při vojenském tažení do Uher svěřil správu Českého království[6] a také velení českého vojska při následné podzimní obraně Čech. Heřman společně s již zestárlým[7] Otou IV. Se šípem vyčkával u Nymburka[8] na vojska Albrechta Habsburského, u kterého nebylo jisté, zda se rozhodne napadnout Prahu či stříbronosnou Kutnou Horu. Habsburk se rozhodl pro stříbro a na hornickém městě pohořel, protože vojáci zdecimovaní otravou z vody plné stříbrné strusky nebyli schopní boje. Jeho ústup urychlily zvěsti o českém vojsku.[9] Na ustupující armádu říšských knížat Václav poslal své oddíly[10] a spořádaný ústup se tak nakonec změnil v útěk přes Vysočinu, která již v té době byla zasypána sněhem. Domů se vrátily pouze zbytky původního Albrechtova vojska.[11]
Václav zemřel již roku 1305 a Heřman jej následoval o tři roky později. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře Lehnin.[1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha : Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. s. 147.
- ↑ Václav II., str. 154
- ↑ Václav II., str. 200
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha : Paseka, 2002. 760 s. Dále jen Velké dějiny. ISBN 80-7185-433-6. s. 469.
- ↑ Václav II., str. 205
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ Václav II., str. 208
- ↑ Václav II., str. 209
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha : Melantrich, 1998. 412 s. Dále jen Století posledních Přemyslovců. ISBN 80-7023-281-1. s. 357.
- ↑ Václav II., s. 210
Externí odkazy [editovat]
- (německy) www.genealogie-mittelalter.de
| Předchůdce: Ota V./Albrecht III. |
 |
Markrabě braniborský Heřman III. 1298 – 1308 |
|
Nástupce: Jan V. |
