Havran (zbraň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Náčrt havrana

Havran (latinsky Corvus) bylo zařízení k zahákování lodí, které používali Římané na počátku punských válek. Jednalo se o masivní vyloďovací můstek s mohutným bodcem, který se spustil na nepřátelskou loď. Bodec se do ní zaryl, čímž byly lodě drženy u sebe a římští vojáci mohli po můstku přeběhnout na nepřátelskou loď.

Poprvé byl tento můstek použit v bitvě u Mylae, kde zajistil vítězství Říma. Ačkoliv s ním dosáhli Římané několikero dalších úspěchů, celkově nebyl žádnou výhrou. Můstek byl rozumně použitelný pouze na klidném moři, navíc významným způsobem omezil plavební schopnosti lodí a snižoval jejich stabilitu. To nejenže radikálně snižovalo šance Římanů v boji na otevřeném či neklidném moři, ale zejména ohrožovalo lodě i mimo bitvu, pokud se dostaly do nepříznivých povětrnostních podmínek. Římská flotila tak byla několikrát krutě zdecimována bouřemi, což je přičítáno z velké části právě havranům.

Proto byla koncepce havrana zcela opuštěna, své rozhodující námořní vítězství v bitvě u Aegatských ostrovů už Římané dobyli bez nich.

Související články[editovat | editovat zdroj]