Hauer-King House
| Hauer-King House | |
|---|---|
 Hauer - King House v Islingtonu, Londýn | |
| Základní informace | |
| Architekt | Jan Kaplický |
| Poloha | |
| Adresa | Londýn,  Spojené království |
| Souřadnice | 51°32′35,77″ s. š., 0°5′42,51″ z. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hauer-King House aneb Projekt 180 je skleněný obytný dům, který se nachází v londýnské čtvrti Islington. Byl navržený architektonickou kanceláří Future Systems (jejich první větší realizace) pod vedením Jana Kaplického, který na projektu spolupracoval s architektkami Amandou Levete a Lindy Atkin.[1] Výstavba byla zahájena v roce 1992, kompletně dokončena byla však až o dva roky později. Rodinný dům byl postaven na přání klientů a budoucích majitelů Jeremy King a Debra Hauer.[2]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Dům je umístěn v konzervativní oblasti severního Londýna, kterou tvoří řada klasických staveb. Nachází se v pásu georgiánských řadových domů a na východní straně sousedí se starobylou hospodou z 19. století. I přes svou moderní architekturu, dům razantně nevyčnívá z řady, ale naopak splývá s okolním prostředím a celkově zapadá do dané oblasti.[3]
Popis projektu[editovat | editovat zdroj]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o čtyřpatrový dům, jehož přední, horní a zadní část vyplňuje sklo orámované ocelí. Z bočních stran je stavba ohraničena cihlami. Celkově tvoří budovu dvacet dva velkých panelů ze skla. Panely začínají na zadní straně u zahrady a následně se přes vršek přehoupnou na druhou stranu směrem na ulici. Tyto panely jsou tvořeny z dvoustěnného skla, které slouží jako tepelný izolant. Posléze jsou panely vystřídány skleněnými tvárnicemi, ze kterých je zkonstruována dolní část přední stěny. [4][5]
Architekti při navrhování stavby zvláště dbali na zachování okolní přírody a proto při realizaci stavby nebyl poražen ani jeden původní strom. Celkový design byl navržen s přihlédnutím k pozici okolních stromů. Samotná výstavba probíhala pomalu a velmi pečlivě, aby se předešlo jakémukoliv poškození kořenů.[3]
Vnitřní prostor[editovat | editovat zdroj]
Přízemí se nachází o jedno podlaží níže než je úroveň ulice. Tento prostor se využívá jako jídelní kout, jehož součástí je i kuchyně, navržená a vyrobená z uhlíku, a vstup do zadní zahrady. Prostřednictvím schodiště je toto patro spojeno s obývacím pokojem, který je již na stejné úrovni s ulicí. Třetí patro je určeno dětem a tvoří ho dvě oddělené dětské ložnice. V horním patře se nachází hlavní ložnice pro manžele. Koupelny a další úložné prostory plní úlohu zdí při oddělování jednotlivých místností. Jedná se o pestrobarevné, volně stojící boxy, které kontrastují s převážně bílým interiérem.[2]
Glass Architecture[editovat | editovat zdroj]
Architekti se při navrhování inspirovali konceptem Adamova domu v ráji, jehož hlavní ideou je, že by lidé opět žili pod širým nebem a hvězdami.[6] Rovněž se snažili o budovu, která by se svou vnější strukturou doplňovala s okolní přírodou. Použití skla totiž vytváří pocit stavu beztíže a transparentnosti, jako kdyby na místě ani žádný dům nebyl. [7]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1995: Alumininium Imagination Architectural Award – První cena
- 1995: Geoffrey Gribble Memorial
- 1995: World Conservation Award
- 1996: Civic Trust Award[1]
Názory odborníků[editovat | editovat zdroj]
- „a private house, but utterly public in impact...“ (překlad: „Ač soukromý dům, má veskrze veřejný dopad“) Paul Finch[8]
- „The house is made from pieces that at first seem fussed together into solid art. Like a Bugatti, a J-Class yacht, a Henry Moore or a Spitfire, the house is an assembly, that once comprehended, can never again be wholly dismantled in the mind into constituent parts.“ (překlad: „Dům se skládá z kousků, které se na první pohled zdají být spojeny do skutečného umění. Stejně jako auta Bugatti, jachty J-Class, sochař Henry Moore nebo britský stíhací letoun Spitfire, je tento dům sestava, která když je jednou pochopena, už nikdy nemůže být v mysli rozebrána na základní součástky.“) Martin Pawley[5]
- A tremendous creative feat that reconnects the functional design principles, not of Seventies but of 70 years ago, with the wonderful structural possibilities of modern technology. (překlad: „Vynikající tvůrčí dílo, které propojuje principy funkčního designu, ne ze sedmdesátých let, ale z doby před 70 lety, s báječnými možnostmi moderních technologií dneška.“) Martin Pawley[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b HENDEL, archINFORM – Sascha. Hauer-King House, Islington. eng.archinform.net [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b HTTP://WWW.MIMOA.EU, MIMOA //. Hauer-King House, Future Systems, Amanda Levete Architects | London | United Kingdom | MIMOA. Mimoa [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-24.
- ↑ a b HYATT, Peter; HYATT, Jenny. Designing with Glass - Great Glass Buildings: 50 Modern Classics. [s.l.]: Images Publishing,, 2004. 240 s. Dostupné online. ISBN 1864701129. S. 78 - 79.
- ↑ Future Systems. Telegraph.co.uk. Dostupné online [cit. 2017-03-30]. (anglicky)
- ↑ a b c JACKSON, Neil. The Modern Steel House. [s.l.]: Taylor & Francis, 1996. 255 s. ISBN 0419217207.
- ↑ Hauer-King House, Series 4, Building Sights. BBC [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné online.
- ↑ PAWLEY, Martin; SYSTEMS, FUTURE. Hauer-King House: Future Systems. [s.l.]: Phaidon Pres, 1997. 60 s. ISBN 0714836303.
- ↑ The 50 Best; THE BEST BUILDINGS; OF THE NINETIES. The Independent. 1998-10-03. Dostupné online [cit. 2017-03-30]. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hauer-King House na Wikimedia Commons - Future Systems
- kaplickycentre.org
- Amanda Levete Architecture (AL_A)
