Hatšepsut
| Hatšepsut | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Socha Hatšepsut v Metropolitan Museum of Art.
|
|||||||||||||||||||
| Doba vlády | 1479/1473–1458/1457 př. n. l. | ||||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Hatšepsut |
||||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Maatkare |
||||||||||||||||||
| Horovo jméno | |||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
Uadet reneput |
||||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
Neteret-chau |
||||||||||||||||||
| Manželka (y) | Thutmose II. (manžel) | ||||||||||||||||||
| Otec | Thutmose I. | ||||||||||||||||||
| Matka | Ahmose | ||||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 1458/1457 př. n. l. | ||||||||||||||||||
| Hrobka | Dér el-bahrí | ||||||||||||||||||
Hatšepsut byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. starověkému Egyptu. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Identifikace její mumie byla oznámena 27. června 2007.[1][2]
Obsah |
Život [editovat]
Byla dcerou Thutmose I. (vláda přibližně v letech 1504-1492 př. n. l.), a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nejsou tehdy ničím neobvyklým, záhy se stává chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. (vláda 1492-1479 př. n. l.). Sice mu porodí dceru, ale žádného syna a dědice. Proto když Thutmose II. předčasně umírá, má egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III. (†1425 př. n. l.), kterého panovník zplodil s jinou ženou ze svého harému. Následník je však ještě příliš malý na to, aby mohl vládnout. Jako řešení se proto nabídlo přizvání k regentské vládě za malého Thutmose III. Hatšepsut. Později si přisvojila titul faraona a zmocnila se vlády. Hatšepsut sice Thutmosovi III. přidělila titul spoluvladaře, ale o vládnutí se starala sama. Vládla Egyptu asi dvacet let, přibližně v letech 1479/1473–1458/1457 př. n. l. Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Její vláda byla mírumilovná, pouze jednou vyslala malou expedici do Núbie.[3] Podnítila rozkvět obchodu, věd a poznání. Zorganizovala výpravu do záhadné země Punt, která se pravděpodobně rozkládala ve východní Africe nebo na arabském pobřeží Rudého moře. Egypťané odtud dováželi kadidlo a parfémy. O této výpravě nám vypovídají nástěnné malby v zádušním chrámu Dér el-Bahrí.[3]
Po její smrti se Thutmose III. stal samostatným panovníkem. Starší literatura uvádí, že Thutmose ihned po svém nástupu na trůn začal ničit sochy, které zpodobňovaly Hatšepsovet a její jméno smazával ze všech nápisů, a to z důvodů „pomsty“. Nové výzkumy ovšem ukázaly, že památníky královny nebyly odstraňovány na počátku, ale naopak na konci samostatného králova vládnutí a že nebylo nikterak důsledné.Královna Hatšepsut se nechávala vyobrazovat jako muž. Byla druhou doloženou královnou Egypta (po Sobekneferu).
Královnin chrám [editovat]
Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku dva obelisky. Karnak je velechrámem boha Amona. Tyto obelisky byly zhotovené z jediného kusu kamene a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu. Hatšepsutin chrám je přilepen na horský masiv a částečně zapuštěn přímo do skály. Cesta k němu vedla územím osázeným tamaryškovým hájem. V současnosti je toto území tvořeno pouze suchou, vyprahlou krajinou bez jakýchkoliv rostlin. Chrám se rozkládá na třech terasách, které se opírají o stěny, po jejichž stranách stojí sloupořadí a jsou vzájemně propojeny hlavní vzestupnou rampou. Na vnější straně některých sloupů jsou sochy boha Usira. Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta - Senenmuta. Ten spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser - Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších.
Jméno Hatšepsut [editovat]
Jméno Hatšepsut mělo více podob. Jednou z těchto podob bylo i jméno Hatšepsovet. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Maatkare - „Maat je duší Reovou“
Reference [editovat]
- ↑ http://www.iht.com/articles/2007/06/27/africa/27mummy.php
- ↑ http://www.nytimes.com/aponline/world/AP-Egypt-Lost-Queen.html?_r=1&oref=slogin
- ↑ a b HRBEK, Ivan, a kolektiv Dějiny Afriky. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1966. s. 246.
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Thutmose II. |
Egyptský král 1479/1473–1458/1457 |
Nástupce: Thutmose III. |






![N5 [ra] ra](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_N5.png)
![D28 [kA] kA](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_D28.png)
![C10 [mAat] mAat](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_C10.png)

![F12 [wsr] wsr](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_F12.png)
![S29 [s] s](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_S29.png)





![D21 [r] r](http://bits.wikimedia.org/static-1.22wmf3/extensions/wikihiero/img/hiero_D21.png)



