Harold Gordon Skilling
| Harold Gordon Skilling | |
|---|---|
| Narození | 28. února 1912 Toronto,  Kanada |
| Úmrtí | 2. března 2001 (ve věku 89 let) Toronto,  Kanada |
| Alma mater | Torontská univerzita |
| Povolání | spisovatel, historik, politolog a bohemista |
| Zaměstnavatel | Torontská univerzita |
| Ocenění | Innis-Gérin Medal (1981) Řád Bílého lva (1992) Zlatá medaile MU (1992) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Harold Gordon Skilling (28. února 1912, Toronto, Kanada – 2. března 2001, tamtéž) byl kanadský historik, bohemista a politolog. Za svého života působil jako profesor University of Toronto a zabýval se především moderními dějinami Československa.
Život[editovat | editovat zdroj]
Během studií bohemistiky na University of Toronto se prohloubil jeho zájem o Československo, které poznal už ve třicátých letech za svých archivních studií jako žák R. W. Setona-Watsona, přítele T. G. Masaryka.[1] Velký dojem na mladého historika tehdy udělalo rozloučení prezidenta Masaryka s jeho legionáři na strahovském Masarykově státním stadionu 4. července 1937, jehož se Gordon osobně zúčastnil[2] u příležitosti dvacátých oslav bitvy u Zborova, které zachytil i v úvodu ke své knize o T. G. M.[3]
V řadě prací se vztahem k československé tematice vyniká Skillingovo monumentální dílo z roku 1976 Czechoslovakia's Interrupted Revolution, kniha Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia, vydaná 1981, a T. G. Masaryk: Against the Current, 1882–1914, London 1994 (česky T. G. Masaryk. Proti proudu. Praha: Práh 1995). U příležitosti českého vydání jeho knihy o T. G. Masarykovi uspořádal v Praze autogramiádu, jíž se zúčastnili téměř všichni první signatáři Charty 77 (v knihkupectví Jan Fischer v Kaprově ulici). České vydání Skillingových memoárů vyšlo pod názvem Československo, můj druhý domov (Praha 2001). V témže roce vydal s doslovem Jiřiny Šiklové knihu Matka a dcera Charlotta a Alice Masarykovy.
Od roku 1968 zůstával Skilling po dvě desetiletí ve spojení s významnými osobnostmi hnutí za lidská práva a demokracii v Československu. Upozorňoval světovou veřejnost na tamní situaci. Psal o důsledcích intelektuální, duchovní a morální devastace, do které se země propadala po porážce pražského jara. Pozvedl mnohokrát svůj hlas na obranu těch, kteří byli pronásledováni. Dal podnět k vybudování sbírky československého samizdatu v torontské univerzitní knihovně a sám do ní významně přispíval dokumentací, kterou shromáždil. Zasloužil se o vznik exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury (1986) v Německu a stal se v roce 1986 předsedou jeho vědecké rady.
Od svobodných institucí Československa po roce 1989 obdržel H. G. Skilling ocenění v podobě pamětních medailí univerzit a vědeckých společností v Praze a v Bratislavě, čestného doktorátu Karlovy univerzity i (1992) nejvyššího československého státního vyznamenání, Řádu Bílého lva, z rukou Václava Havla.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ (Viz také jeho Listy z Prahy, 1937–1940. Toronto, Sixty-Eight Publishers, 1988.)
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
- ↑ (Viz T. G. Masaryk: Against the Current, 1882–1914, London 1994 )
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Harold Gordon Skilling
- Kompletní bibliografie[nedostupný zdroj]
- Mezinárodní konference k nedožitým 100. narozeninám H. Gordona Skillinga, ČSDS
