Harichovce

Harichovce
Poloha
Souřadnice	48°57′41″ s. š., 20°34′54″ v. d.
Nadmořská výška	446 m n. m.
Stát	Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Spišská Nová Ves
Tradiční region	Spiš
	Harichovce
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,8 km²
Počet obyvatel	1 835 (2011)
Hustota zalidnění	169,9 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Lubomír Belej
Vznik	1268 (první písemná zmínka)
Oficiální web	www.harichovce.sk
E-mail	obec@harichovce.sk
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Harichovce; Ulica 1. mája 25; 053 01 Harichovce
Telefonní předvolba	+421-53
PSČ	053 01
Označení vozidel (do r. 2022)	SN
NUTS	526533
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harichovce jsou obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Polohopis[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází na styku Medvědích hřbetů s Levočskou kotlinou v centrální části Hornádské kotliny.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Harichovce sousedí s obcemi Danišovce, Iliašovce, Levoča, Odorín, Spišská Nová Ves

Vodní toky[editovat | editovat zdroj]

Levočský potok

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré a cizí názvy obce[editovat | editovat zdroj]

1268 Baldmar
1313 Baldinazi, Baltzmary
1317 Baldinarii, Palmar, Paldmarii
1328 Palmesdorf
1520 (villa) Palmarum
1628 Harykowcze
1786 Hárikowce
1920 Harikovce
1927 Harichovce

Německý název: Palmsdorf
Maďarský název: Harikóc, Pálmafalu

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové obce[editovat | editovat zdroj]

1994 – 1998 Milan Rerko (KSU)
1998 – 2010 Mária Auxtová (NEKA)
2010 – (2014) Ing. Miloš Augustiňák (NEKA)

Zastupitelstvo[editovat | editovat zdroj]

1990 – 1994 – 9 poslanců
1994 – 1998 – 9 poslanců (4 HZDS, 3 KSU, 2 KDH)
1998 – 2002 – 9 poslanců (5 KDH, 3 HZDS, SNS 1)
2002 – 2006 – 9 poslanců (5 KDH, 3 NEKA, 2 HZDS, 1 SMĚR)
2006 – 2010 – 9 poslanců (2 KDH, 3 NEKA, 4 SNS, SMER)
2010 – 2014 – 9 poslanců (3 KDH, 3 NEKA, 1 SZ, 2 SMĚR)

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů
1869	641	-
1880	626	97
1890	630	98
1900	750	113
1910	677	118
1921	673	122
1930	848	155
1950	1 064	209
1961	1 401	276
1970	1 573	322
1980	1 536	363
1991	1 568	406
2001	1 679	413
2007	1 750
2008	1 812

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

	Počet obyvatel	%
Římskokatolická církev	1 578	94,0
Řeckokatolická církev	21	1,3
Pravoslavná církev	1	0,1
Evangelická církev a. v.	11	0,7
Bez vyznání	31	1,8
Ostatní a nezjištěno	37	2,2

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

	Počet obyvatel	%
Slovenská	1 659	98,8
Maďarská	1	0,1
Ukrajinská	1	0,1
Česká	1	0,1
Ostatní a nezjištěno	17	1,0

Kultura a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Katolický kostel P. Marie

Původně gotický, barokně přestavěný kolem roku 1760, kdy byla změněna jeho východní orientace a odstraněna část původního obvodového zdiva, jehož kameny leží dnes na březích potoka. Kostel je jednolodní s půlkruhově zakončeným presbytářem a s představenou třípodlažní věží. Celý prostor je zaklenutý pruskou klenbou. Na pravé straně podvěží je zazděný raně gotický portál. Na pravém klenbovém poli je nástěnná malba od Jozefa Hanuly. Barokně – klasicistní fasáda je s nárožními pilastry a terčíkovou korunní římsou na představěné věži, zastřešené pozdněbarokní laternovou kupolí. Oltáře a kazatelna jsou pseudogotické z 20. stol. Křtitelnice je dřevěná z poloviny 19. stol., volné pozdně barokní obrazy: Immaculata a Obrácení sv. Pavla apošt. Na věži je několik zvonů, největší znich o váze 1500 kg pochází ze 14. století.