Haremheb
| Haremheb | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Harmais (řecky) | |||||||||||||
 | |||||||||||||
| Doba vlády | 1325/1318-1292 př. n. l. či popř. 1315–1292 př. n. l. | ||||||||||||
| Rodné jméno |
Haremheb | ||||||||||||
| Trůnní jméno |
Džeser Cheprure | ||||||||||||
| Manželky | I. Amenije, II. Mutnedžemet | ||||||||||||
| Potomci | neznámí. S Mutnedžemet měl pravděpodobně vícero dětí, ty ale předčasně zemřely. | ||||||||||||
| Otec | ? | ||||||||||||
| Matka | ? | ||||||||||||
| Narození | 14. století př. n. l. Heracleopolis Magna | ||||||||||||
| Úmrtí | 1292 př. n. l. | ||||||||||||
| Hrobka | hrobka KV 57 v Údolí králů, poblíž Théb | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Haremheb, anglicky Horemheb, německy Haremhab a (staro)řecky Harmais (nazvaný tak ptolemaiovským historikem Manehtoem), trůnním jménem Džeser Cheprure Setepenre, byl posledním (čtrnáctým) egyptským faraonem významné 18. dynastie v období tzv. Nové říše.
Haremheb byl nástupcem starého faraona Aje II. a předchůdcem Ramesse I., prvního faraona nastupující 19. dynastie.
Dle novějších propočtů českých egyptologů vládl nejméně 23 let (ale spíše více) a to v rozmezí cca let 1325/1318-1292 př. n. l.[1][2] či 1315–1292 př. n. l.[3] V zahraničních ad. zdrojích se též můžeme setkat s jinými alternativními lety vlády, kterými jsou: 1321-1295 př. n. l. (např. dle Alberta Siliottiho), 1319-1292 př. n. l. (např. dle Rolfa Krausse či angl. wikipedie, přijímáno velkou částí západních egyptologů), 1306-1292 př. n. l. (alternativa dle angl. wikipedie), 1305-1292 př. n. l. (např. dle Wolfganga Helcka) atp.
Ačkoliv Haremheb nepocházel z panovnického rodu, přesto je historiky počítán k 18. dynastii. Za svou velkou královskou manželku si totiž vzal dědičnou princeznu Mutnedžemet/Mutnežmet, jež je většinou odborníků ztotožňována s dcerou jeho předchůdce na trůnu - Aje II. S 18. dynastií byl tedy spřízněn pouze skrze svůj (zřejmě?) poslední sňatek. Do 18. dynastie byl oficiálně zařazen staroegyptským historikem Manehtoem a většina pozdějších egyptologů toto zařazení akceptovala.
Již ve starověkém Egyptě byl ovšem Haremheb pokládán i za přímého zakladatele 19. dynastie, neboť právě on přivedl (jako bezdětný) svým rozhodnutím tento rod na egyptský trůn. Proto byl faraony 19. dynastie velmi ctěn a oslavován.
Původ
Haremheb nepocházel z královské rodiny, což bylo - podobně jako u jeho předchůdce Aje II. - velkým nezvykem a pro panovníka i nemilým hendikepem. Jeho přesný původ je stále zahalen tajemstvím, přesto se usuzuje na jeho skromné poměry. Tato nemilá okolnost vedla později Haremheba k vylepšování svého původu. Bezpečně ovšem historici ví, že se narodil za vlády Amenhotepa III., a že pocházel ze středoegyptského města Hnés (řecky nazývaného Hérakleopole Magna).[4]
I přes nastíněné informace, musel Haremheb pocházet z rodiny či z prostředí, které mu umožnilo jeho vysoké vzdělání, jimž v dospělosti proslul.
Kariéra za Amenhotepů
Budoucího úspěchu dosáhnul Haremheb především svou pevnou vůlí, velkými schopnostmi, ambicemi, vzděláním (mj. právním) a svým sepětím a službou v armádě.
Svoji kariéru zahájil jako ceněný písař už za vlády faraona Amenhotepa III. V té době byl ale spíše jedním z mnoha hodnostářů na královském dvoře.
Za vlády faraona Amenhotepa IV./ Achnatona byl již zřejmě vysokým důstojníkem a je možné, že trávil většinu té doby mimo zemi.[4]
Kariéra za Tutanchamona a Aje II.
Později - za farona Tutanchamona se definitivně ocitnul v popředí dvora a získal jednu z nejvyšších hodností v zemi - tj. pozici "písaře vojska". Tato hodnost se dá přirovnat k dnešnímu armádnímu generálovi. Ze svého postavení velel pohraničním egyptským vojskům, zúčastnil se několika pacifikačních akcí v egyptských državách v přední Asii a Núbii a se spojenci a nepřáteli země vedl četná diplomatická jednání. Mnoho času trávil též na dvoře v Achetatonu a později (stále v době Tutanchamonově i Aje II.) pobýval v Mennoferu či opětovně i v nejvýznamnějším egyptském městě - v Thébách (Vesetu).
O přízeň Tutanchamona soupeřil především s dvorním hodnostářem a veleknězem "Božským otcem Ajem", jenž byl zřejmě několikanásobně spřízněn s panovnickým rodem. Poté, co na trůn usedl Achnatonův syn - nedospělý Tutanchamon, se Aj (pozdější faraon Aj II.), ačkoliv již poměrně starý (měl jistě již kolem 50 a více let), stal jeho poručníkem a regentem. A Haremheb? Ten se též prosadil a jako nejvyšší vojenský velitel a ambiciozní mladší dvořan se stal dalším faraonovým regentem. Spolu s Ajem za nedospělého Tutanchamona vládl, a ačkoliv byl mocensky nejvýraznějším mužem v zemi, snažil se najít společný konsenzus s "božským" Ajem a tohoto mocného muže a blízkého faraonova příbuzného, nepoštvat proti sobě.
Z jeho titulů je zřejmé, že se mu více jak dobře dařilo, neboť od mladičkého panovníka získal titul: "obě oči krále v Obou zemích", později titul: "zástupce krále Obou zemí ve všech zemích". Dále užíval titulů: "králův zástupce na všech místech", "dohlížitel všech králových úřadů", "dohlížitel nad správci Obou břehů" a konečně se honosil i titulem: "dědičný princ Horního a Dolního Egypta", jenž z Haremheba činil předpokládaného dědice trůnu, kdyby mladičký faraon zemřel bez mužských potomků.
Poté, co Tutanchamon po cca 10 letech vlády předčasně a překvapivě zemřel, měl Haremheb - na podkladě svého titulu dědičného prince - nastopit na trůn. Nestalo se tak ovšem, neboť zřejmě nebyl u dvora a situace tak využil starší a velmi zkušený politik Aj. Ten urychleně pohřbil zesnulého Tutanchamona, jehož pohřeb jako kněz osobně vedl, a tím se dle egyptských zákonů stal dědicem zesnulého faraona. Aj tak vyšachoval Haremheba (s nímž se ale možná již předem domluvil, musíme připomenout, že Haremheb mohl spoléhat na brzké vyřešení situace skrze vysoký věk Aje) a nastoupil na trůn místo něho sám. Aby si trůn pojistil, oženil se Aj (tehdy zhruba 60-70letý) s Tutanchamonovou velkou královskou manželkou - královnou vdovou - Anchesenamon.
V době Ajeho vlády si Haremheb nadále (dle všech podkladů) udržel v pozici prvního muže vojska. Někteří egyptologové taktéž usuzují, že byl dokonce (po smrti Ajeho pravděpodobného syna a zřejmě i nástupce Nachtmina) - prohlášen Ajeho spolukrálem a následníkem. Jak se dalo předpokládat, nevládl Aj II. dlouho a zhruba po 4 letech odešel na věčnost.
Nástup na trůn
Po smrti Ajeho měl Haremheb v Egyptě zřejmě již neotřesitelné pozice, a tak mohl konečně usednout na trůn. Ten si pojistil, když si vzal (výše zmíněnou pravděpodobnou) Ajeho dceru Mutnedžemet. Tímto krokem zlegalizoval své právo na trůn, neboť Mutnedžemet nosila titul velké dědičné princezny. Královna Mutnedžemet byla zřejmě mladší sestrou známé egyptské královny Nefertiti a zemřela asi v polovině Haremhebovi vlády na následky porodu. Z případných dětí žádné otce nepřežilo a Haremheb tak zůstal bezdětným. Tím se otevřela cesta na trůnu 19. dynastii. (Viz níže.)
Vláda
Nový panovník podporoval od začátku své vlády nedávno obnovované kulty egyptských božstev v čele s nejvýznamnějším bohem Amonem a pokračoval v potlačování "kacířského" kultu boha Atona. Haremheb se ukázal být radikálnějším než jeho předchůdci Aj II. či Tutanchamon, kteří náboženskou, politickou, společenskou a hospodářskou obnovu země bezprostředně zahájili. Aby nebyl nijak spojován s kultem boha Atona a s panovníky, s Atonem jakkoliv spjatými, rozhodnul se je "vymazat ze seznamu králů" a svou vládou přímo navázat na "neposkvrněného" Amenhotepa III. Tím se distancoval od panovníků amarnského období v čele s kontroverzním faraonem Achnatonem. Zároveň svým krokem znesnadnil budoucí výzkumy historiků, neboť začal ničit památky na své čtyři bezprostřední předchůdce (Achantona, Smenchkareho, Tutanchamona a Aje II.). V rámci ničení historie, vyplenil a poničil také hrobku svého předchůdce a soka Ajeho ve známém Údolí králů.
Na počátku své vlády Haremheb prohlásil, že „v hodnost krále byl uveden, jelikož si to přálo Amonovo srdce“. Z toho lze usoudit, že na trůn usedl se souhlasem a podporou mocných kněží boha Amona sídlících v Thébách (Vesetu), Haremhebova politika to později potvrdila. Haremheb však nebyl trvalým přívržencem boha Amona. Když sloužil u dvora Achnatona, uctíval po jistý čas také Atona, tedy boha, kterého uctíval tehdejší vládce země.
Při nástupu na trůn přijal Haremheb trůnní jméno Džeser Cheprure Setepenre. Doba jeho vlády není příliš jasná. Odhaduje se však minimálně na dobu 15 až 20 let, ale většinou se uvádí až ke 30 letům. Historik Manehto chybně uvádí, že vládl pouze okolo 5 let, jiné staroegyptské prameny však přináší informace, že Haremheb vládl nejméně 40 let! Tyto velké rozdíly způsobil samotný faraon, který vedl výše zmíněný „boj“ proti svým předchůdcům. Všechny je nechal ze seznamů králů vymazat a nechal se vydávat za přímého nástupce Amenhotepa III., díky čemuž se jeho vláda výrazně natáhla
Z nápisů, vzniklých za jeho panování, se dovídáme, že v zemi obnovil pořádek. Tato tvrzení se s největší pravděpodobností týkají potlačování odpůrců Amona, a také loupežnických tlup, které se za několika předchozích panovníků (od dob Achnatona) začaly objevovat ve velkém množství. Velmi přísně potíral také korupci. Podle ediktu, který se zachoval na stěně v Karnaku, nechával tyto provinilce potrestat uříznutím nosu, a poté je posílal na stavbu pohraničních pevností. Provedl reorganizaci státní správy.
Během své vlády se opíral hlavně o svého největšího stoupence, nástupce a oddaného pomocníka Peramesse, pozdějšího faraona Ramesse I. Toho učinil svým bezprostředním nástupcem. Haremheb je tak (již od dob starého Egypta) považován za zakladatele 19. dynastie.
Zahraniční politika jeho vlády
Haremheb vedl velmi obratnou zahraniční politiku. Nejprve odrazil útok Chetitů, jejichž král mu poté, co jeho syn byl patrně zavražděn, vyhlásil válku. Uvědomoval si však rovnováhu sil Egypta a Chetitů, a tudíž na jejich území nevtrhl. Místo toho podnikl vojenskou výpravu na jih do Núbie, kde obnovil nadvládu Egypta nad tímto územím. Přátelské styky navázal, respektive obnovil, s říší Mitanni, tím si zajistil spojence v případě útoku Chetitů. Později využil tuto spojeneckou smlouvu k podmanění celé říše. Na územích na jih od Egypta pomocí smluv s tamními místními králi a s demonstrováním vojenské síly Egypta znovu otevřel pro svou zem cestu k obchodu s tajemnou zemí Punt, snad na území dnešního Somálska. Tímto plně navázal na zahraniční politiku svého uznávaného předchůdce faraona Amenothepa III.
Haremhebova stavitelská činnost
Haremheb se do dějin Egypta zapsal také rozsáhlou stavitelskou činností. Jednak nechal ničit stavby zasvěcené Atonovi, naproti tomu rozšiřoval chrámy zasvěcené Amonovi. Nechal postavit druhý pylon chrámu v Karnaku. Později nechal v jižní části chrámu postavit další dva pylony, devátý a desátý. Nechal také vybudovat tzv. alej sfing, která měřila přes čtvrt kilometru a spojovala velechrám Amona s chrámem bohyně Mut. Nechal zrekonstruovat několik starších svatyň a kaplí. Některé stavby se mu však nejspíš připisují neprávem. Z některých totiž nechal pouze odstranit nápisy svých předchůdců a nahradit je svými. Do dějin země vešel však také jako ničitel. Město Achetaton, jež mělo během vlády Achnatona status hlavního města, změnil v hromadu trosek, které dnes nesou název El Amarna.
Místo pohřbu
Ještě v době faraona Tutanchamona si Haremheb nechal vybudovat velkou hrobku poblíž Sakkáry v severním Egyptě. Když nastoupil na trůn, hrobku opustil a nechal se pohřbít (v souladu s tradicí egyptských panovníků 18. dynastie) v Údolí králů, nedaleko říšského hlavního města - Théb. Tímto chtěl vyzdvihnout bezprostřední návaznost na své předchůdce a tím se k nim, ač nepříbuzný, přiblížit.
Haremheb si nechal tedy vybudovat svou druhou hrobku v proslulém Údolí králů. Na jejích stěnách se poměrně dobře zachovaly polychromované reliéfy, na nichž jsou vyobrazeny mytologické scény. Dodnes se v hrobce nachází také jeho prázdný sarkofág. Jeho mumie nebyla však dosud nalezena.[5]
Ikonografie (galerie souvisejících vyobrazení)
-
Faraon Haremheb. Socha je uložená v muzeu v egyptském Luxoru
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
- Amarnské období
- 18. dynastie
- Achnaton
- Smenchkaré
- Tutanchamon
- Aj II.
- Anchesenamon
- Ramesse I.
- 19. dynastie
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Haremheb na Wikimedia Commons
Generál a vládce Haremheb trochu jinak
| Předchůdce: Aj II. |
|
Egyptský král cca 1325/1318/1315–1292 |
|
Nástupce: Ramesse I. |
