Hardžedef
| Hardžedef hieroglyfický zápis |
|||||
|
Hardžedef (jméno též někdy nesprávně[1] přepisováno jako Džedefhor) byl mladší syn panovníka 4. dynastie Chufua v Egyptě z doby Staré říše kolem roku 2530 př. n. l. Je mu připisována nejstarší ze dnes známých Knih moudrých rad do života, tedy tzv. egyptských naučení. Tradice jej spolu s např. Imhotepem řadila k nejvýznamnějším egyptským mudrcům.[2] Podle výzkumů Hermana Junkera byl již ve Staré říši zbožštěn,[1] existují však i stopy o pronásledování jeho památky.[3] Hardžedefova hrobka se nachází v Gíze východně od Chufuovy pyramidy.
Postavu Hardžedefa využívala pozdější literární tradice: mimo jiné měl být objevitelem několika kapitol Knihy mrtvých, jejichž text nalezl na starých posvátných místech.
Z textu Hardžedefova naučení je znám pouze začátek rekonstruovaný podle 17 opisů na hieratických ostrakách z ramessovské doby a jednoho na dřevěné tabulce z doby pozdější. Obsahuje jméno autora s jeho tituly, dále následují rady týkající se zejména příprav k posmrtnému životu.[4]
Obsah |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. s. 42.
- ↑ ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha : Svoboda, 1968. 198 s. ISBN neuvedeno. s. 63.
- ↑ BRUNNER, Hellmut. Moudré knihy starých Egypťanů : naučení o životě. Překlad Rudolf Řežábek. Liberec : Dialog, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86761-77-0. s. 79.
- ↑ VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. s. 328.
