Vodní nádrž Harcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Harcovská přehrada)
Vodní nádrž Harcov
Liberecká přehrada
Liberecká přehrada
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
Vodní nádrž Harcov
Vodní nádrž
Harcov
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rok1902-6
Rozloha11,8 ha
Objem687 000 m³
Povodí14,78 km²
Max. hloubka13 m
Parametry – hráz
Hrázgravitační z lomového zdiva s předsypem
Délka157 m
Výška20,5 m
Ostatní
Typpřehradní nádrž
Přítok vodyHarcovský potok
Odtok vodyHarcovský potok
Kód památky43960/5-5244 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodní nádrž Harcov, nazývaná také vodní nádrž Starý Harcov, Harcovská přehrada či Liberecká přehrada, je přehradní nádrž v údolí libereckého Harcovského potoka v místní části Liberec V-Kristiánov. Její hráz má výšku 20,5 metru, je 157 metrů dlouhá a její koruna se nachází 13 metrů nad okolním terénem. Je schopná zadržet maximálně 630 000 m3 vody. Přehrada zadržuje vodu z povodí 14,78 km2. Tato vodní nádrž dnes slouží zejména jako rekreační místo obyvatel Liberce, původně však byla navržena na ochranu města před povodněmi a jako zásobárna vody pro potřebu průmyslu. Přehrada byla pojmenována podle potoka, který ji napájí a také podle přilehlé čtvrti Starý Harcov.

V okolí přehrady žijí také chránění živočichové: ropucha obecná, čolek obecný, strakapoud velký, lejsek šedý a ježek západní.

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Přehradní hráz
  • Šířka hráze
    • v koruně: 4,5 m
    • v patě: 16 m
  • Poloměr křivosti: 120 m
  • Objem hráze: 16 000 m³
  • Celkový objem nádrže: 687 000 m³
  • Zásobní objem: 289 000 m³
  • Stálý objem: 48 000 m³

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve dnech 30.–31. 7. 1897 došlo na Liberecku ke katastrofální povodni, která překonala veškerá ochranná opatření. Nisa se svými přítoky způsobila škody za 3,5 milionu rakouských korun na straně české a dalších 10 milionů marek na straně slezské (Harcovským potokem se tehdy valilo 20 metrů krychlových vody za sekundu), zničila Liebiegovu továrnu (pozdější Textilanu) a napáchala značné škody i ve středu města na soutoku Harcovského potoka a Nisy. Na ochranu města a oblasti před takovými záplavami bylo 25. září 1899 založeno v Liberci Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy. Jeho členy byli postižení průmyslníci a jiné významné osobnosti regionu (mimo jiné také hrabě František Clam-Gallas a Rýnovický sklář Leopold Riedel) a do jeho čela byl zvolen továrník Karl Zimmermann ze Stráže nad Nisou. Kromě přehrady v Liberci samotném měla být postavena ještě další pětice hrází. Jejich vyprojektováním byl pověřen nejlepší evropský přehradář své doby – Otto IntzeCách, na zpracování projektu přidělilo rakouské ministerstvo zemědělství částku 6000 korun. Ten představil své plány 13. ledna 1901. Mělo jít o první tížné, zděné přehradní hráze ve střední Evropě, což také vzbuzovalo obavy. Plány byly schváleny 4. března 1901 a první hráz, která měla být postavena, byla právě ta Harcovská. Ta se tak stala první údolní nádrží v Čechách. Dne 24. listopadu 1902 přijal zemský sněm zákon č. 89, díky kterému získalo družstvo podporu ve formě nenávratných příspěvků ve výši 40% předpokládaných nákladů (odhadovaných na 6 600 000 K pro celou soustavu) a dalších 20% ve formě bezúročných půjček.

Geologický průzkum odhalil pevné žulové podloží již v hloubce 4,5 metru, stavebníci se rozhodli vyhloubit lože pro základy ještě o 3,5 metru hlubší. Zemní práce začaly již v listopadu 1902. Stavba byla tehdy zadána firmám W. Streitzig a spol. z Liberce a H. Rella a synovec z Vídně za částku 450 000 korun rakouských. Při výkopu se však objevila v podloží řada průsaků, které byly svedeny drenáží o světlosti 100 až 150 mm. Po pozdějším vyzdění hráze byla voda z drenáže vyčerpána a drenáž byla zalita cementovým mlékem.

Základní kámen hráze byl položen 27. června 1903 a její výstavba trvala zhruba půl roku. Pro návodní líc hráze byly vybírány ty největší a nejkvalitnější kameny, pro vzdušní líc kameny vhodné pro zdění. Veškeré kameny byly získány ve trojici lomů v zátopové ploše. Při levém boku údolí bylo vyzděno pět otvorů bezpečnostního přelivu o šířce 5 m, na které navazuje odpadní žlab s osmistupňovou kaskádou. Po dokončení hráze a obou věží bylo do původních příčných štol převádějících vodu přes staveniště uloženo potrubí spodní výpusti o průměru 800 mm. Toto potrubí bylo nakonec obezděno cihlovou zátkou dlouhou asi 3,5 m. Stavba tak byla dokončena na jaře roku 1904 a 29. dubna téhož roku řádně zkolaudována. Celková cena tohoto vodního díla se vyšplhala na částku 789 111 rakouských korun. Již v listopadu roku 1904 zadržela přehrada povodeň o objemu 230 000m³, čímž prokázala svou užitečnost.

Po dokončení díla byla po pravém břehu nádrže zřízena promenádní cesta a městská plovárna s řadou vodních atrakcí. Nádrž se stala důležitou částí Německo-české výstavy (Deutschböhmische Austellung) roku 1906, kdy na jejím břehu byla řada výstavních pavilonů a na její hladině byly sváděny „námořní bitvy“. Ve 30. letech byla postavena levobřežní silnice III. třídy. 750 m dlouhá opěrná zeď chránící pravý břeh před erozí pochází z roku 1954. Roku 1990 bylo na odbočce z levé spodní výpusti osazeno malé turbosoustrojí s Bánkiho turbínou (170 l/s, spád 9,5 m) o maximálním výkonu 11 kW.

Přehradu provozuje státní podnik Povodí Labe. Za více než sto let její existence nebylo nutné provést žádná technická opatření k zajištění jejího dobrého technického stavu. Jen v roce 1986 byla nádrž vypuštěna a z jejího dna vytěženy sedimenty o objemu 12 500 m³ a v levém úbočí vystavěna kanalizační štola odvádějící splašky. Velká rekonstrukce vodního díla, jejímž cílem je zajistit větší bezpečnost vodního díla za povodní a navýšení retenčního prostoru nádrže, bude zahájena na podzim 2022 a měla by trvat tři roky.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FREIWILLIGOVÁ, Blanka. Velká rekonstrukce přehrady Harcov začíná, bez vody bude tři roky [online]. Deník, 2022-08-05 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŽÁK, Ladislav, a kol. Jizerskohorské přehrady a katastrofa na Bílé Desné – Protržená přehrada. Liberec: Květa Vinklátová – Knihy 555, 2006. ISBN 80-86660-16-8. 
  • KARPAŠ, Roman, a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog, 1996. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]