Haploskupina K (mtDNA)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Haploskupina K
Vznik	Před 50 000 lety
Původ	Západní Asie
Výchozí haploskupina	U
Charakteristické mutace	73, 7028, 11719, 12308, 14766, 16224, 16311

Haploskupina K je haploskupina lidské mitochondriální DNA.

Haploskupina K se vyčlenila před zhruba 50 000 lety z haploskupiny R. Sestává z několika podskupin, které osídlily různé kouty světa. Dávný vznik se odrazil na jejím značném rozšíření, které zahrnuje Evropu, Severní Afriku, Indii, Arábii, severní oblasti Kavkazu a Blízký Východ. Zatímco někteří členové zamířili severně do Skandinávie nebo jižně do Severní Afriky, většina skupiny překročila Kavkaz a usídlila se ve stepích okolo Černého moře. Haploskupinu K sdílí dle odhadů přes 3 mil. lidí.

Přibližně 32 % osob patřících do linie židů východního ritu jsou nositeli haploskupiny K.

Analýzou mtDNA Ötziho, zmrzlé mumie z doby 3300 př. n. l., nalezené na rakousko-italské hranici, se zjistilo, že Ötzi patří k podskupině K1. Nelze jej však zařadit do žádné ze tří v současnosti známých větví této podskupiny.

Bryan Sykes použil ve své knize Sedm dcer Eviných pro zakladatelku haploskupiny K jméno Kateřina.

Haploskupiny lidské mitochondriální DNA (mtDNA)

Poslední společný předek (mtDNA)

L0

L1

L2

L3

L4

L5

L6

L7

M

N

CZ

D

E

G

Q

A

I

R

S

W

X

Y

C

Z

B

F

pre-HV

pre-JT

P

UK

HV

JT

U

K

H

V

J

T

[editovat] Související články

• Haploskupiny lidské mitochondriální DNA
• Genealogický test DNA

V tomto článku je použit překlad textu z článku Haplogroup K (mtDNA) na anglické Wikipedii.