Haploskupina K (mtDNA)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Haploskupina K
Vznik Před 50 000 lety
Původ Západní Asie
Výchozí haploskupina U
Charakteristické mutace 73, 7028, 11719, 12308, 14766, 16224, 16311

Haploskupina K je haploskupina lidské mitochondriální DNA.

Haploskupina K se vyčlenila před zhruba 50 000 lety z haploskupiny R. Sestává z několika podskupin, které osídlily různé kouty světa. Dávný vznik se odrazil na jejím značném rozšíření, které zahrnuje Evropu, Severní Afriku, Indii, Arábii, severní oblasti Kavkazu a Blízký Východ. Zatímco někteří členové zamířili severně do Skandinávie nebo jižně do Severní Afriky, většina skupiny překročila Kavkaz a usídlila se ve stepích okolo Černého moře. Haploskupinu K sdílí dle odhadů přes 3 mil. lidí.

Přibližně 32 % osob patřících do linie židů východního ritu jsou nositeli haploskupiny K.

Analýzou mtDNA Ötziho, zmrzlé mumie z doby 3300 př. n. l., nalezené na rakousko-italské hranici, se zjistilo, že Ötzi patří k podskupině K1. Nelze jej však zařadit do žádné ze tří v současnosti známých větví této podskupiny.

Bryan Sykes použil ve své knize Sedm dcer Eviných pro zakladatelku haploskupiny K jméno Kateřina.

Haploskupiny lidské mitochondriální DNA (mtDNA)

  Poslední společný předek (mtDNA)    
L0   L1  
L2 L3   L4 L5 L6 L7
  M N  
CZ D E G Q   A I   R   S W X Y
C Z B F pre-HV   pre-JT P  UK
HV JT U K
H V J T

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haplogroup K (mtDNA) na anglické Wikipedii.