Hanuš Trneček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hanuš Jan Trneček
Základní informace
Narození16. května 1858
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí28. března 1914 (ve věku 55 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba a opera
Povoláníharfenista, klavírista, dirigent, skladatel a hudební pedagog
Nástrojeharfa
DětiOtakar Hanuš
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanuš Jan Trneček (16. května 1858 Praha – 28. března 1914 tamtéž[1]) byl český harfenista, klavírista, dirigent, skladatel a hudební pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Pražské konzervatoři hru na housle u Antonína Bennewitze a harfu u Václava Staňka. V roce 1876 byl odveden a v průběhu vojenské služby hrál v lázeňském orchestru ve Františkových lázních. Po dvouletém působení v Ziehrerově orchestru v Berlíně se vrátil do Františkových lázní. Kromě hraní v orchestru byl i divadelním dirigentem. V letech 1882–1888 hrál na harfu v dvorním divadle ve Schwerinu a dirigoval koncerty Wagnervereinu.

Od roku 1888 byl profesorem harfy na Pražské konzervatoři. Kromě hry na harfu vyučoval i klavír a skladbu. Vychoval celou generaci vynikajících českých harfeníků. Koncertoval nejen na harfu, ale i na klavír. Pokoušel se v konstrukci klavíru prosadit terasovitou klávesnici, kterou vynalezl maďarský klavírista Paul von Jankó, což se však nezdařilo. Podílel se na založení Českého spolku pro komorní hudbu a byl jedním z hlavních autorů hudební části Národopisné výstavy v roce 1895. 20 let byl předsedou Hudebního odboru Umělecké besedy.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Jako skladatel byl sice samouk, ale celá řada jeho skladeb měla u obecenstva úspěch. Zejména jeho skladby pro harfu a úpravy známých skladeb pro harfu nebo klavír byly obecenstvem vděčně přijímány. Nejznámější z nich (např. harfová úprava Vltavy Bedřicha Smetany z cyklu Má vlast) jsou dodnes součástí koncertního repertoáru. Menší úspěch měly již jeho opery. Byly uvedeny i na scéně Národního divadla, ale bez většího ohlasu. Trvalou hodnotu má jeho instruktivní literatura pro harfu a pro klavír. Kromě vlastních skladeb jsou to zejména edice klavírních sonát a sonatin starších mistrů a sbírky etud.


Opery[editovat | editovat zdroj]

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Serenada (1892)
  • Klavírní skladby op.1, op. 3, op. 8
  • Česká rapsodie op. 60
  • Sonáta cis-moll op. 67
  • Sonáta pastoralis op. 68
  • Sonáta op. 69 (jednovětá)

Skladby pro harfu[editovat | editovat zdroj]

  • Duo op. 23
  • Noveletta op. 30
  • Variace na veselé téma op. 73
  • Rhapsodie op. 74
  • Furiant op. 77

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Capriccio op. 2 pro harfu, housle a violoncello
  • Notturno op. 29 pro harfu, housle a violoncello
  • Klavírní kvartet a-moll op. 27
  • Sonáta e-moll pro housle a klavír op. 37

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Houslový koncert a-moll op. 10
  • Flétnový koncert op. 19
  • Symfonie Es-dur (věnovaná Antonu Rubinsteinovi)
  • Symfonie F-dur
  • Symfonie D-dur „Pohádka“
  • Hobojový koncert op. 39
  • Klavírní koncert b-moll op. 40
  • Houslový koncert D-dur op. 72
  • Klarinetový koncert

Písně[editovat | editovat zdroj]

Instruktivní literatura[editovat | editovat zdroj]

  • 16 Etuden für Klavier op. 62
  • 15 etud pro klavír op. 63
  • 20 etud pro nižší střední stupeň
  • 25 etudes faciles op. 100
  • Základové hry klavírní. 2 díly
  • Nová škola zručnosti op. 70. 2 díly

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v pražském Podskalí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hanuš_Trneček&oldid=23010394“