Hans Schürff

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Hans Schürff
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
Poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
Poslanec Ústavodár. nár. shromáždění Rakouska
Ve funkci:
4. března 1919 – 9. listopadu 1920
Poslanec rakouské Národní rady
Ve funkci:
10. listopadu 1920 – 1. října 1930
Ve funkci:
2. prosince 1930 – 2. května 1934
Ministr obchodu a dopravy Rakouska
Ve funkci:
17. dubna 1923 – 26. září 1929
PředchůdceEmil Kraft
NástupceMichael Hainisch
Ministr spravedlnosti Rakouska
(S přestávkou od 30. 5. 1931 do 20. 6. 1931)
Ve funkci:
4. prosince 1930 – 29. ledna 1932
PředchůdceFranz Hueber
(V mezidobí od května do června 1931 ministrem Johann Schober)
NástupceKurt Schuschnigg
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
1918 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecký národní svaz
(Německá pokrok. strana)
Německá nacionál. str.
Velkoněmecká lidová strana
Nationaler Wirtschaftsblock
Narození12. května 1875
Mödling
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. března 1939
Vídeň
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníMödlinger Friedhof
Alma materVídeňská univerzita
Oceněníčestné občanství
CommonsHans Schürff
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Schürff (12. května 1875 Mödling – 27. března 1939 Vídeň[1][2]) byl rakouský právník a politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady, dlouholetý ministr obchodu a dopravy Rakouska a ministr spravedlnosti Rakouska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Rodinný hrob na hřbitově v Mödlingu

Byl synem majitele realit a povoznictví. Vychodil národní školu a střední školu ve Freistadtu. Studoval obchodní akademii ve Vídni, v roce 1896 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do armády, byl ovšem propuštěn ze zdravotních důvodů. Absolvoval práva na Vídeňské univerzitě, kde studoval s přestávkami od roku 1897 a kde získal roku 1907 titul doktora práv. Působil jako prokurista ve firmě svého otce, v pozdější době vedení cihelny. Angažoval se politice jako člen Německé pokrokové strany. Byl náměstkem předsedy Svazu Němců v Dolních Rakousích založeného roku 1903. V letech 1908–1911 působil v redakci tiskového orgánu tohoto svazu Zeitweiser, který prosazoval zachování německého charakteru této korunní země a vystupoval proti českojazyčné menšině ve Vídni a Dolních Rakousích. V roce 1918 zasedl v provizorním Dolnorakouském zemském sněmu.[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 39. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, do které se sloučily německé konzervativně-liberální a nacionální politické proudy. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako soukromý úředník.[4]

Za války sloužil od roku 1915 v armádě na italské a ruské frontě a dosáhl hodnosti poručíka. V roce 1917 se v parlamentu dotazoval na českou loajalitu vůči státu a obsah projevu následujícího roku vydal jako samostatný, protičesky orientovaný spis.[2]

V letech 1918–1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), nyní za Německou nacionální stranu (DnP). Od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 byl poslancem Ústavodárného národního shromáždění Rakouska. Od 10. listopadu 1920 do 1. října 1930 a znovu od 2. prosince 1930 do 2. května 1934 zasedal coby poslanec rakouské Národní rady. V letech 1919–1930 byl v parlamentu zástupcem Velkoněmecké lidové strany (GDVP). Od roku 1930 pak byl poslancem formace Nationaler Wirtschaftsblock. Zastával i významné vládní funkce. Od 17. dubna 1923 do 26. září 1929 byl ministrem obchodu a dopravy Rakouska.[1] Ve funkci se zaměřil na podporu cestovního ruchu, reorganizaci železnic a uzavření obchodních smluv s nástupnickými státy zaniklého Rakouska-Uherska. V polovině 20. let čelil skandálu okolo Postsparkasse. Propagoval sbližování Rakouska s Německem a podporoval vytvoření jednotného hospodářského prostoru mezi oběma státy.[2] Od 4. prosince 1930 do 30. května 1931 a opět od 20. června 1931 do 29. ledna 1932 ministrem spravedlnosti Rakouska.[1] I v této funkci podporoval proněmeckou orientaci a sbližování právních řádů Rakouska a Německa.[2]

V období let 1929–1930 a opět 1932–1934 zastával úřad starosty Mödlingu. Funkci vykonával v hospodářsky složitém krizovém období. Snažil se o sanaci obecních financí a spolupracoval na komunální úrovni s představiteli nacistů. Od roku 1930 do roku 1931 byl předsedou Velkoněmecké lidové strany.[1][2]

Po převratu roku 1934 se stáhl do soukromého života. Zastával funkce ve správních radách některých podniků. V roce 1938 podpořil anšlus Rakouska.[2]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Hans Schürff [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schürff, Hans (1875-1939), Politiker, s. 295. (německy) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=392&size=45

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hans_Schürff&oldid=23209769“