Hanno Mořeplavec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hanno Mořeplavec (také Hannón Mořeplavec) byl kartáginský cestovatel, který žil v 5. století př. n. l. Do dějin se zapsal průzkumnou plavbou podél afrického pobřeží.

Expedice[editovat | editovat zdroj]

Kartágo vyslalo Hannona v čele flotily čítající 60 lodí, aby s její pomocí prozkoumal a kolonizoval západní pobřeží Afriky. Podnětem této kolonizace bylo nejspíše hledání zlata.[1] Hanno proplul Gibraltarským průlivem, založil, případně znovu osídlil sedm kolonií podél marockého pobřeží a prozkoumal další podstatnou část afrického pobřeží.[2] Navštívil marocké město Mogador, kde Féničané zřídili dílnu na výrobu barviv z mořských plžů, získávaných z vod Atlantského oceánu.[3]

Hanno se na své cestě setkal s nejrůznějšími domorodými obyvateli. Na ostrově, kde jeho plavba končila, narazil navíc na hojný počet „srstnatých lidí“. Přes veškeré úsilí se mu z nich nepodařilo zajmout ani jednoho samce, pouze tři samice. Ty byly však natolik vzdorovité, že musely být nakonec zabity a zpátky do Kartága dovezla výprava jen jejich kůže. Tlumočníci při překládání z punštiny do řečtiny označili tyto živočichy jako gorillai. Tento výraz převzal v roce 1847 zoolog Thomas Staughton Savage a vzniklo tak dnešní pojmenování goril.

Periplús[editovat | editovat zdroj]

Primárním zdrojem informací o Hannonově expedici je Periplús, řecký překlad textu, který nechal Hanno po svém návratu vytesat na stély v chrámu Ba'al Hammona, boha, jehož řečtí spisovatelé ztotožňovali s Kronem. Celý název zprávy přeložený do češtiny zní: „Cesta Hannona, krále Kartáginců, do libyjských zemí za Héraklovými sloupy, kterou zasvětil v Kronově chrámu“.[1]

Faktická přesnost zprávy byla různými odborníky zpochybněna i obhajována (viz [4][2][5]). Případné nepřesnosti, zejména geografického rázu, mohly být však zaneseny záměrně, aby znemožnily konkurenčním národům odhalit cesty a kotviště punského postupu v severní Africe.[2][6]

Rozbor Hannonovy trasy[editovat | editovat zdroj]

K Hannonově plavbě se vyslovila řada vědců, většinou s cílem osvětlit a interpretovat původní zprávu. William Smith například uvádí, že osazenstvo lodí tvořilo 30 000 lidí a že hlavním posláním cesty bylo zakládat kartáginská (dřívější hantýrkou libyjsko-fénická) města.[7]

Podle Hardena[4] existuje všeobecný konsensus o tom, že expedice dosáhla Senegalu, a panuje také určitá shoda o tom, že doplula do Gambie. Vědci si však neví rady s tím, kam se Hanno dostal nejdále – zda to bylo Sierra Leone, Kamerun, Gabon, nebo jiná oblast. Harden poznamenává, že hora, kterou Hanno ve zprávě popisuje, by mohla odpovídat 4095 metrů vysoké Kamerunské hoře. Naproti tomu Warmington[8] dává při hledání lokality přednost cca 890 metrů vysoké guinejské hoře Kakulima, neboť považuje Kamerun za příliš vzdálený.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HARDEN, Donald. The Phoenicians. London : Penguin, 1962. (anglicky) 
  • WARMINGTON, B. H. Carthage. London : Penguin, 1960. (anglicky) 
  • MOSCATI, Sabatino. Foiničané. Redakce A. Plavcová, V. Šalamounová, J. Pekárek; překlad Liana Veselá. Praha : Orbis, 1975. 240 s. (Stopy, fakta, svědectví)  

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hanno the Navigator na anglické Wikipedii.

  1. a b Moscati, str. 147
  2. a b c Warmington, str. 74–76
  3. HOGAN, C. Michael. Mogador [online]. Redakce A. Burnham. The Megalithic Portal, 2007-11-02. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Harden, str. 163–168
  5. Hanno's Periplus on the Web
  6. Moscati, str. 148
  7. SMITH, William. Dictionary of Greek and Roman Biography and Mythology. Svazek 2. [s.l.] : [s.n.], 1880. Dostupné online. S. 346. (anglicky) 
  8. Warmington, str. 79

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]