Hamburk
| Hamburk Freie und Hansestadt Hamburg |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
| nadmořská výška: | 245 m n. m. | ||
| stát: | |||
| spolková země: | Hamburk | ||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 755 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 766 156 [1] (2007) | ||
| hustota zalidnění: | 2 339 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Olaf Scholz (SPD) | ||
| oficiální web: | www.hamburg.de | ||
Hamburk (německy Hamburg, dolnoněmecky: Hamborg [ˈhaˑmbɔːχ]) je druhé největší město Německa, jeho největší přístav a jedna z městských spolkových zemí Německa. Má 1,74 mil. obyvatel a rozkládá se na rozloze 755,16 km². Současné hranice získal Hamburk 1. dubna 1937 na základě zákona „o Velkém Hamburku a dalších územních úpravách“. Tehdy k němu byly připojeny některé sousední obce a města (například Altona), naopak ztratil svoje exklávy Geesthacht, Großhansdorf a Ritzebüttel s městem Cuxhavenem.
Hamburk leží na severu Německa na dolním toku Labe při ústí do Severního moře a má 2 428 mostů (2001) a s tímto počtem se řadí na první místo v Evropě. Ve středověku patřil do spolku Hanza, sdružujícího významné přístavy a obchodní města v severním Německu, Pobaltí a okolí; dodnes je jedním z devíti německých měst, která se označují za hanzovní. Pro svůj význam v námořní dopravě a obchodě bývá nazýván „Tor zur Welt“, tj. „Brána do světa“.
Je v něm jedna z největších německých univerzit, významné průmyslové podniky (loděnice). Známý je kostel sv. Michaela, radnice a čtvrť červených luceren Sankt Pauli s proslavenou ulicí Reeperbahn, která nabízí všemožné druhy zábavy. Každoročně se zde koná známá pouť Hamburger Dom. V centru města, ve čtvrti Altstad, se nachází jezero, na kterém je provozováno jachtaření. Nejvyšší stavbou je Televizní věž Heinricha Hertze.
Mezi další oblíbená místa patří také Dungeon - skladiště přestavěné na Dům hrůzy, Kontorhaus postaven r. 1922 ve tvaru lodě či jezero Alster - největší ze 3 jezer o rozloze více něž 160 ha. Poblíž se nachází i ZOO, kde žije téměř 3000 druhů zvířat.[2]
Obsah |
[editovat] Český Hamburk
Česká republika má pronajatu část přístavu v Hamburku od Německa do roku 2028. Pronájem části Hamburku od Německa je důsledek postavení Československa na straně vítězů první světové války. Z právního hlediska bylo Československo s Německem ve válečném stavu od 28.10.1918 (vznik Československa až do jeho kapitulace 11.11.1918. V této době došlo i k bojům německé armády s československými legiemi na západní frontě ve Francii u Terronu a Vouziers. Německo v rámci mírové smlouvy z Versailles (podepsána dne 28. června 1919), kromě toho, že uznalo Československo v jeho historických hranicích, tj. včetně německých separatistických pohraničních útvarů Německé Čechy, Šumavská župa, Sudetsko a Německá jižní Morava a vnitřních enkláv Jihlava, Brno a Olomouc, odstoupilo Československu dne 10. ledna 1920 ze svého území Hlučínsko a pronajalo část svých přístavů Štětín a Hamburk v roce 1920 Československu na 99 let. V rámci téže smlouvy byly v Německu internacionalizovány vodní toky vedoucí k těmto přístavům. Německo nesmělo zasahovat do provozu plavidel a mohlo zasáhnout pouze v případě ohrožení jeho práv. V rámci Versailleské smlouvy bylo navíc podepsáno, že každých 10 let komise složená ze zástupců Československa, Velké Británie a Německa budou prostory vhodné pro pronájem Československu vytyčovat a že Německo, již v den podpisu Versailleské smlouvy dopředu souhlasí se všemi rozhodnutími a závěry této komise. K realizaci Versailleské smlouvy došlo v Hamburku až v roce 1929, kdy město Hamburk pronajalo vhodné prostory Československu. Při rozdělení Československa dne 31. prosince 1992 připadla celá československá část Hamburku České republice. Česká část Hamburku se nachází ve středu města a přístavu. Je tvořena molem s přilehlým prostorem, administrativními a skladovými budovami. Díky tomuto pronájmu je tak Česká republika přímořskou zemí.[zdroj?] Nad českou částí Hamburku Česká republika vykonává svrchovanou moc, jako na kterémkoliv svém území.
[editovat] Doprava
[editovat] Lodní
Hamburk patří města s velmi rozvinutým námořním odvětvím. Ve městě se nachází 2. největší přístav v Evropě a jeden z největších na světě. Ačkoliv je město obstaráváno zejména lodní a silniční dopravou, v pozadí nezůstává ani přeprava letecká či železniční.
[editovat] Letecká
Asi 8 km od města se nachází Letiště Hamburk (IATA kód: HAM), díky němuž má město spojení do celého světa. Letiště, které je nejstarší v Německu, bylo otevřeno v roce 1912 ve čtvrti Hamburg-Fuhlsbüttel. Působí na něm přibližně 60 leteckých společností, které obsluhují 125 cílových letišt. Oficialní název letiště je Hamburg Airport. Od roku 2009 je letiště spojeno pomocí metra linkou S-Bahn S1 se středem města.
[editovat] Železniční
Ani železniční doprava nezůstává pozadu, největším nádražím ve městě je Hamburg Hauptbahnhof, které odbaví denně kolem 450 000 cestujících. Druhé největší nádraží je hlavové Hamburg Altona, které odbaví denně přes 150 000 cestujících a které je výchozí a cílovou stanicí většiny linií vlaků ICE, EuroCity, InterCity a EuroNight spojující Hamburk s mnoha německými a evropskými městy. V Hamburku je také systém podzemní dráhy (německy: U-Bahn).
[editovat] Osobnosti města
- Otto von Guericke (* 1602 - † 1686), německý fyzik, politik, vědec a vynálezce, objevitel vývěvy a vakua.
- Paul Fleming (* 1609 - † 1640), německý barokní lyrický básník a lékař
- Georg Philipp Telemann (* 1681 - † 1767), německý hudební skladatel a varhaník
- Carl Philipp Emanuel Bach (* 1714 - † 1788), německý cembalista, skladatel a pedagog, syn Johanna Sebastiana Bacha
- Johann Bernhard Basedow (* 1724 - † 1790), německý vychovatel, reformní pedagog a filantrop
- Friedrich Gottlieb Klopstock (* 1724 - † 1803), německý básník a jazykovědec
- Gotthold Ephraim Lessing (* 1729 - † 1781), německý básník, kritik, spisovatel a filosof
- Heinrich Wilhelm von Gerstenberg (* 1737 - † 1823), německý spisovatel, básník a kritik
- Johann Elert Bode (* 1747 - † 1826), německý astronom
- Johann Franz Encke (* 1791 - † 1865), německý astronom
- Johann Georg Christian Lehmann (* 1792 - † 1860), německý botanik
- Matthias Jacob Schleiden (* 1804 - † 1881), německý botanik
- Felix Mendelssohn-Bartholdy (* 1809 - † 1847), německý romantický hudební skladatel
- Cornelius Gurlitt (* 1820 - † 1901), německý hudební skladatel
- Johannes Brahms (* 1833 - † 1897), německý hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Heinrich Rudolf Hertz (* 1857 - † 1894), německý fyzik a mechanik
- Oskar Troplowitz (* 1863 - † 1918), německý lékárník, spoluvynálezce krému Nivea
- Friedrich Rittelmeyer (* 1872 - † 1938), evangelický teolog a zakladatel Obce křesťanů
- Otto Paul Herrmann Diels (* 1876 – † 1954), německý chemik, nositel Nobelovy ceny
- James Franck (* 1882 – † 1964), německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Karen Horneyová (* 1885 – † 1952), americká psycholožka a psychiatrička německého původu
- Gustav Ludwig Hertz (* 1887 – † 1975), německý fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Carl von Ossietzky (* 1889 - † 1938), německý spisovatel, žurnalista a pacifista, nositel Nobelovy ceny za mír
- Hans Reichenbach (* 1891 - † 1953), německo-americký filosof vědy
- Karl Dönitz (* 1891 - † 1980), německý námořní důstojník, budovatel a vrchní velitel německého ponorkového loďstva, vrchní velitel německého válečného námořnictva a krátce i říšský prezident (po Hitlerově sebevraždě)
- Karel Lamač (* 1897 – † 1952), český filmař
- Arnold Gehlen (* 1904 – † 1976), německý sociolog a filosof
- Bill Brandt (* 1904 – † 1983), britský novinářský fotograf
- Manfred von Ardenne (* 1907 – † 1997), německý fyzik
- Johannes Hans Daniel Jensen (* 1907 – † 1973), německý jaderný fyzik, nositel Nobelovy ceny
- Wolfgang Hildesheimer (* 1916 – † 1991), německý spisovatel a malíř
- Helmut Schmidt (* 1918), německý politik, bývalý předseda SPD a bývalý západoněmecký kancléř v letech 1974 - 1982
- Gabriel Laub (* 1928 – † 1998), česko-polský esejista a aforista
- Luboš Kohoutek (* 1935), český astronom
- Juraj Kukura (* 1947), slovenský herec
- Václav Fischer (* 1954), německý podnikatel a politik českého původu
- Angela Merkelová (* 1954), německá křesťanskodemokratická politička a současná kancléřka Spolkové republiky Německo
- Andreas Brehme (* 1960), německý fotbalový tréner a bývalý obránce
- Eva Habermann (* 1976), německá herečka
- Tommy Haas (* 1978), německý tenista
- Karim Guédé (* 1985), tožský fotbalista
[editovat] Partnerská města
Auckland, Nový Zéland, 2007
Drážďany, Německo, 1987
Chicago, USA, 1994
León, Nikaragua, 1989
Marseille, Francie, 1958
Osaka, Japonsko, 1989
Praha, Česká republika, 1990
Petrohrad, Rusko, 1957
São Paulo, Brazílie
Šanghaj, Čína, 2000
[editovat] Fotogalerie
[editovat] Odkazy
[editovat] Poznámky
[editovat] Externí odkazy
- (německy) Oficiální internetové stránky
- (německy) Virtuální prohlídka
|
||||||||
|
||||||||||||||||