Haličsko-volyňské království

Haličsko-volyňské knížectví, později království, od roku 1253 Ruské království (starobělorusky Галицко-Волинскоє Королѣвство – Королѣвство Русь; latinsky Regnum Galiciæ et Lodomeriæ – Regnum Russiae) byl státní útvar východních Slovanů vzniklý po rozpadu Kyjevské Rusi. Vedle Novgorodské republiky a Vladimirsko-suzdalského knížectví byla Halič-Volyň nejsilnějším východoslovanským státem 13.-14. století. V letech са 1246–1253, ca 1259–1349 Haličsko-volyňské knížectví bylo závislé na Zlaté hordě.

Haličsko-volyňský stát vznikl roku 1199, kdy Roman Mstislavič sjednotil knížectví haličské a volyňské pod svojí vládou.

Roku 1253 se korunovací Romanova syna Danyla Romanovyče (Haličského) z Haliče-Volyně načas stalo království. Daniel přenesl sídlo do dnešního Chełmu (1237) a založil několik měst, mezi jinými také Lvov (1256, nazvaný podle jeho syna Lva), který byl sídelním městem od roku 1272.

Po Lvově smrti roku 1301 nastal postupný úpadek a knížectví se stalo předmětem zájmu Polska, Litvy a Uher. Ve 20. letech 14. století vymřela panující větev zdejších Rurikovců. Roku 1349 zemi dobyl polský král Kazimír III. Veliký a připojil k Polsku jakožto Ruské, Volyňské a Belzské vojvodství.

Externí odkazy