Hajdarábád (stát)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hajdarábád حیدر آباد
|
|||||||
geografie
|
|||||||
| hlavní město: | |||||||
|
rozloha:
|
212 000 km²
|
||||||
| obyvatelstvo | |||||||
| státní útvar | |||||||
|
zánik:
|
|||||||
|
|||||||
Hajdarábád (urdsky حیدر آباد, Haydar ābād nebo مملکت آصفیہ, Mamlakat āşafiyeh, anglicky Hyderabad), byl až do roku 1948 největší knížecí stát na indickém subkontinentu o rozloze 212 000 km², a poté až do 31. října 1956 jeden ze spolkových států Indické republiky. Hajdarábád byl oficiálně nezávislý stát a spojenec Británie, s jejímiž koloniemi na všech stranách hraničil. Na východě to bylo tzv. Madráské prezidentství (Madras Presidency), na západě Bombajské (Bombay Presidency). Na severu se v průběhu existence Hajdarábádu ustavily tzv. Centrální provincie (Central Provinces).
Metropolí bylo město Hajdarábád. V čele státu stál muslimský vládce s titulem nizám. Po vyhlášení nezávislosti Indie se nizám odmítl připojit jak k Indii, tak k Pákistánu a chtěl si uchovat nezávislost. Vypukly ale krvavé nepokoje mezi jeho muslimskými i nemuslimskými poddanými. V září 1948 zasáhla indická armáda, která bleskově přemohla nizámovy jednotky, a 17. září 1948 Indie Hajdarábád anektovala. Dne 26. ledna 1950 byl pak bývalý nizám jmenován rádžpramukem (guvernérem) indického svazového státu, kterým se Hajdarábád stal. 1. listopadu 1956 byl stát Hajdarábád rozdělen přibližně podle jazykových hranic mezi státy Ándhrapradéš, Maháráštra a Karnátaka.
