Habíb Burgiba

Habíb Burgiba
Habíb Burgiba
1. prezident Tuniska
	Ve funkci:; 25. července 1957 – 7. listopadu 1987; do 8. listopadu 1959 zastupující
Předchůdce	nikdo, funkce vytvořena
Nástupce	Zín Abidín bin Alí
Předseda vlády Tuniska
	Ve funkci:; 11. dubna 1956 – 25. července 1957
Panovník	Muhammad VIII. al-Amin
Nástupce	nikdo, funkce zrušena
Ministr zahraničních věcí Tuniska
	Ve funkci:; 15. dubna 1956 – 29. červenec 1957
Panovník	Muhammad VIII. al-Amin
Předchůdce	nikdo, funkce vytvořena
Ministr obrany Tuniska
	Ve funkci:; 15. dubna 1956 – 29. červenec 1957
Panovník	Muhammad VIII. al-Amin
Předchůdce	nikdo, funkce zrušena
Stranická příslušnost
Členství	Neo Destour
Narození	3. srpna 1903 ; Monastir
Úmrtí	6. dubna 2000 (ve věku 96 let) ; Monastir
Místo pohřbení	Monastir
Choť	Wassila Ben Ammar; Moufida Bourguiba
Děti	Habib Bourguiba, Jr.
Alma mater	Pařížská univerzita; Lycée Carnot (Tunisko); Sadiki College
Profese	politik a advokát
Náboženství	islám
Ocenění	rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1962); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1963); řetěz Řádu za občanské zásluhy (1968); řetěz Řádu Isabely Katolické (1983); Řád slona; … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.bourguiba.com
Commons	Habib Bourguiba
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habíb Burgiba (arabsky: حبيب بورقيبة, Ḥabīb Būrqībah, francouzský přepis: Habib Bourguiba; 3. srpna 1903 – 6. dubna 2000) byl tuniský státník. Byl vůdcem hnutí za nezávislost země na Francii a stal se následně prvním prezidentem Tuniské republiky (od 25. července 1957 do 7. listopadu 1987).

Život[editovat | editovat zdroj]

Ve 20. letech 20. století pracoval jako právník ve Francii, po návratu do Tunisu se zapojil do hnutí na obnovu tuniské samostatnosti. Během francouzského protektorátu v Tunisku byl několikrát vězněn. Po získání nezávislosti se v roce 1957 stal prezidentem, začal propagovat turistický ruch a umožnil západním investorům, aby zde vystavěli četné hotely.

Jeho styl vlády byl autokratický, účinně potlačil opozici, hlavně z řad islámských radikálů, kteří byli vyhnáni do exilu. Dále zrušil mnohoženství a schválil další zákony, které přiblížily jeho zemi evropským měřítkům. Zavedl např. mnoho zákonů, které měly ulehčit život ženám. Do té doby totiž Tunisko patřilo k typickým arabským zemím, kde se ženy chápaly jako podřadné vůči mužům.

Byl dokonce za své vlády zvolen doživotním prezidentem, ale kvůli zdravotním problémům byl roku 1987 odstaven od moci. Tehdejší premiér Abidín bin Alí shromáždil 7 předních lékařů, kteří podepsali, že Burgiba již nemůže zastávat svůj úřad z důvodu pokročilé senility a premiér se tak stal prezidentem místo něj. Tunisané z důvodu tohoto odstoupení slaví státní svátek vždy 7. listopadu.

Podle bývalého prezidenta byla nazvána některá důležitá místa. Například hlavní třída v Tunisu, mezinárodní letiště v Monastiru, jeho rodném městě atd. Tamtéž mu dokonce bylo ještě za jeho života vystavěno mauzoleum.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

velkokříž Řádu Ouissam Alaouite – Maroko, 1956
velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 25. května 1962^[1]
velkokříž Řádu etiopské hvězdy – Etiopské císařství, 1963
rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 22. května 1963
rytíř Řádu slona – Dánsko, 4. června 1963
řetěz Řádu Nilu – Egypt, 1965
velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy – Jugoslávie, 1965
Řád ghanské hvězdy – Ghana, 1966
velkostuha Řádu liberijských průkopníků – Libérie, 1966
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Mauritánie, 1966
velkokříž Národního řádu Nigeru – Niger, 1966
velkokříž Řádu Oranžsko-nasavského – Nizozemsko, 1966
velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny – Pobřeží slonoviny, 1966
velkokříž Národního řádu lva – Senegal, 1966
řádový řetěz Řádu za občanské zásluhy – Španělsko, 24. května 1968^[2]
velkokříž Řádu Pahlaví – Írán, 1969
velkokomtur Řádu obránce říše – Malajsie, 1969
řetěz Řádu al-Husajna bin Alího – Jordánsko, 1973
speciální třída Řádu Ománu – Omán, 1973
řetěz Řádu krále Abd al-Azíze – Saúdská Arábie, 1975
čestný rytíř velkokříže Řádu lázně – Spojené království, 1980
řetěz Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 16. listopadu 1983^[3]
řetěz Řádu Idrise I. – Libye
speciální třída Řádu Muhammada – Maroko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.
↑ Boletín Oficial del Estado. 1968-06-10, čís. 139, s. 8421. Dostupné online.
↑ Boletín Oficial del Estado. 1983-11-22, čís. 279, s. 31819. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Habíb Burgiba na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-09]. Dostupné online.

[2] Boletín Oficial del Estado. 1968-06-10, čís. 139, s. 8421. Dostupné online.

[3] Boletín Oficial del Estado. 1983-11-22, čís. 279, s. 31819. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Prezidenti Tuniska

Habíb Burgiba (1957–1987) • Zín Abidín bin Alí (1987–2011) • Fuád Mebazá (2011) • Munsif Marzúkí (2011–2014) • Kaíd Sibsí (2014–2019) • Mohamed Ennaceur (2019) • Kaís Saíd (od 2019)