Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z HSD-SMS)
Skočit na: Navigace, Hledání
Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko
Zkratka: HSD-SMS, HSDMS
Datum založení: 1. 4. 1990
Datum rozpuštění: únor 1996 (nástupce Českomoravská unie středu)
Předseda: Boleslav Bárta, Jan Kryčer
Sídlo: Měnínská ulice, Brno
Ideologie: federalismus, moravismus, samosprávná demokracie
Mládežnická organizace: Společnost moravsko-slezské mládeže (SMSM)
Stranické noviny: Moravskoslezská orlice
Barvy: žlutá, červená
Volební výsledek: 10,3 % (Volby do České národní rady 1990)

Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) bylo moravské politické hnutí, působící v českém parlamentu mezi lety 1990 a 1996. Jeho zakladatelem byl Boleslav Bárta. Jeho hlavním cílem bylo vytvoření spolkového státního systému (který chtělo i SPR-RSČ[1]), hnutí bylo vůdčím představitelem moravského hnutí. Hnutí si prošlo bouřlivým vývojem, odštěpilo se od něj několik dílčích stran (Moravskoslezské hnutí, v červnu roku 1994 Hnutí samosprávné Moravy a Slezska). V roce 1993 a na počátku roku 1994 hnutí používalo název Hnutí samosprávné demokracie Moravy a Slezska (HSDMS). V lednu roku 1994 se transformovalo na Českomoravskou stranu středu (ČMSS).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zakladatel hnutí Boleslav Bárta přišel na přelomu let 1989 a 1990 s myšlenkou samosprávné demokracie, se kterou se mohl v tehdejším Československu ztotožnit každý, kdo podporoval cestu od totality k demokracii, tedy nejen zastánce samosprávy Moravy a Slezska. Považoval centralismus (ve formě pragocentrismu) "za jeden ze znaků totality".[3] HSD-SMS vzniklo ze Společnosti pro Moravu a Slezsko v dubnu 1990 v Kroměříži. K zaregistrování politického hnutí bylo třeba deset tisíc podpisů. V průběhu několika dní jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely.

Největšího úspěchu hnutí dosáhlo ve volbách do České národní rady v roce 1990, kdy získalo 10,3 % hlasů, a to ač kandidovalo pouze v Jihomoravském, Severomoravském kraji, Jihočeském a Východočeském kraji[4]. V historických oblastech Moravy a Slezska, získalo až čtvrtinu hlasů. HSD-SMS nebylo přizváno ke koaliční vládě na federální úrovni (zde vládla koalice Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí), ale na úrovni České republiky mělo jednoho ministra (Bohumil Tichý - ministerstvo kontroly).

Již v létě 1990 navrhli poslanci Federálního shromáždění za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název Česká republika změněn na "Českomoravskou republiku" a parlament z České národní rady na "Českomoravskou národní radu, z níž se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělují sněm Země české a sněm Země moravskoslezské". [3]. Toto zemské uspořádání České republiky mělo být předstupněm k realizaci koncepce československé trojfederace, spolkového státu Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska, kterou hnutí prosazovalo. Návrh však navzdory deklarované podpoře moravskoslezské samosprávy z úst vrcholných představitelů Občanského fóra a Křesťanskodemokratické unie nebyl přijat. Podobný osud měly i další legislativní návrhy ve Federálním shromáždění i České národní radě, kde hnutí podávalo návrh na zemské uspořádání České republiky opakovaně. Hnutí si uvědomovalo, ochota centrální vlády vyhovět moravským požadavkům se zmenšuje. Proto začal Bárta organizovat moravské kulaté stoly všech politických stran na Moravě včetně komunistů. Dohodli se, že budou v Praze společně hájit zájmy Moravy. Tato stanoviska byla na počátku roku 1991 podporována masovými demonstracemi v moravských městech, které vyvrcholily 29. 4. 1991 protestním pochodem Moravanů Prahou. Snahy hnutí zkomplikovalo rozdělení poslaneckých klubů ve Federálním shromáždění i ČNR na klub HSD-SMS I. a klub HSD-SMS II., z nichž druhý se profiloval více pravicově a v praktické politice více slevoval ze svých požadavků. Proti Bártovi se navíc množily osobní útoky, byl nařčen ze spolupráce s StB, přestože v době totality byl sám komunistickou tajnou policií sledován a musel se vzdát autorství řady vlastních odborných metod. Toto obvinění se mu nepodařilo do své náhlé smrti 31. 5. 1991 vyvrátit. Po jeho smrti byl v červnu 1991 zvolen předsedou hnutí JUDr. Jan Kryčer, u některých stoupenců moravského hnutí nazýván hrobařem Moravy, pro své praktické rozmělnění původních cílů hnutí a jeho neúspěšnou transformaci v liberální politickou stranu, která měla působit v celé České republice (Českomoravská strana středu, Českomoravská unie středu).

Výsledek ve volbách roku 1992 byl slabší: v České národní radě získalo 14 mandátů oproti 23 z minulého volebního období. Roku 1994 se transformovalo do Českomoravské strany středu, preference strany však nadále klesaly. Roku 1996 se ČMSS sloučila s Liberálně sociální unií, Zemědělskou stranou a Křesťanskosociální unií do Českomoravské unie středu. Po vstupu do Českomoravské unie středu se hnutí dále sloučilo s Moravskou národní stranou za vzniku Moravské demokratické strany. Ta se roku 2005 sloučila s Hnutím samosprávné Moravy a Slezska (HSMS) do strany Moravané, která je v současnosti nástupnickou stranou tohoto hnutí.

Volební výsledky[editovat | editovat zdroj]

Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
1990
572 015
7,89
7
1992
274 489
4,23
0

Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
1990
658 477
9,10
9
1992
317 934
4,90
0

Volby do České národní rady[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
1990
723 609
10,03
22
1992
380 088
5,87
14

Volby do obecních zastupitelstev[editovat | editovat zdroj]

Volby
Počet hlasů  % Počet mandátů
1990
3 200 022
4,16
1 706
1994
563 674
0,44
372

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10300439824-velke-politicke-retro/210411033100711/diskuse/ (čas 18:25)
  2. Historie strany Moravané
  3. a b Zápis ze schůze FS 18. 7. 1990
  4. http://www.volby.cz/pls/cnr1990/u5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PERNES, Jiří. Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko ve Wikimedia Commons

  • Předseda HSD-SMS Jan Kryčer v televizní politické debatě z 19. 6. 1992, dostupné online