HMS Iron Duke (1912)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitevní loď HMS Iron Duke
Základní údaje Námořní vlajka Velké Británie
Typ: bitevní loď
Třída: třída Iron Duke
Jméno podle: vévody z Wellingtonu
Zahájení stavby: 12.ledna 1912
Spuštěna na vodu: 12.října 1912
Uvedena do služby: 1914
Osud: roku 1946 prodána k sešrotování
Takticko-technická data
Výtlak: 25 400 t
Délka: 176,8 m
Šířka: 27,4 m
Ponor: 8,69 m
Pohon: 2× Parsonova turbína,18×kotel,4×hřídel
22 000 Kw
Palivo: uhlí
Rychlost: 21,6 uzlů
Dosah: 25 928 km
Posádka: 1022
Pancíř: hlavní pás 8-12 cm
Výzbroj: 10× 343 mm kanón
12× 152,4 mm kanón
12× protiletadlové kanony
4× 533 mm torpédomet

HMS Iron Duke byla bitevní loď třídy Iron Duke patřící britskému Královskému námořnictvu, která sloužila v letech 1914-1946. Loď byla pojmenována na počest Arthur Wellesleye, 1. vévody z Wellingtonu, kterému se přezdívalo „železný vévoda“ (angl. Iron Duke). V roce 1946 byla prodána k sešrotování, které proběhlo v roce 1948.

Konstrukce a stavba[editovat | editovat zdroj]

Iron Duke

Stavba lodi byla zahájena 12. ledna 1912 v loděnicích v Portsmouthu. Iron Duke byl slavnostně spuštěn na vodu dne 12. října 1912. Do aktivní služby se ale zapojil až roku 1914.

Loď dlouhá 176,8 metru a široká 27,4 metru. Byla vyzbrojena deseti děly ráže 343 mm (pro srovnání, její protějšek v bitvě u Jutska, německá bitevní loď SMS König byla vyzbrojena deseti děly ráže 305 mm). Její pohon zajišťovaly dvě turbíny značky Parsons a 18 kotlů Babcock & Wilcox. Jako palivo do kotlů bylo využíváno uhlí, kterého se na loď vešlo maximálně 3250 tun. Loď mohla s tímto pohonem plout rychlostí 21,6 uzlu. Maximální dosah lodi byl 25 928 kilometrů Posádku tvořilo 1022 důstojníků a námořníků.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Britský maršál Kitchener se naloďuje na palubu Iron Duke

Okamžitě po nástupu do služby se Iron Duke stal součástí Home Fleet a vlajkovou lodí admirála sira George Callahana. Prakticky jediným velkým střetem, na kterém se loď podílela za první světové války, byla bitva u Jutska. V ní byla součástí 4. bojové skupiny. Během bitvy se jí přitom podařilo několikrát zasáhnout německou bitevní loď König.

V závěru roku 1916 se Iron Duke stal na krátkou dobu vlajkovou lodí sira Davida Beattyho. Ten se však zanedlouho přestěhoval na bitevní loď HMS Queen Elizabeth.

Po válce byla loď převelena ke středomořskému loďstvu, kde se stala vlajkovou lodí jeho velitele, admirála sira Johna de Robecka. V roce 1931, po Londýnské námořní smlouvě, byl Iron Duke odzbrojen a nadále sloužil jen k nácviku dělostřelby. Loď byla v roce 1939 napadena ve Scapa Flow skupinou tří německých bombardérů a byla donucena najet na břeh. Po opravě sloužila až do konce druhé světové války. V roce 1946 byla prodána k sešrotování. Nakonec byla roku 1948 sešrotována v Glasgow.

Kategorie HMS Iron Duke (ship, 1912) ve Wikimedia Commons