HMNZS Canterbury (L421)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
HMNZS Canterbury (L421)
Základní údaje Vlajka
Typ: víceúčelová loď
Číslo trupu: L 421
Zahájení stavby: září 2005
Spuštěna na vodu: únor 2006
Uvedena do služby: červenec 2007
Osud: aktivní (2011)
Předchůdce: HMNZS Charles Upham
Takticko-technická data
Výtlak: 9000 t
Délka: 131 m
Šířka: 23,4 m
Ponor: 5,4 m
Pohon: diesely
Rychlost: 19+ uzlů
Posádka: 110 + 250
Výzbroj: 1× 25mm kanón
2× 12,7mm kulomet
Letadla: 4 vrtulníky

HMNZS Canterbury (L421) je víceúčelová loď novozélandského královského námořnictva. Plavidlo je určeno k přepravě vojáků, vozidel či nákladu a jejich výsadku pomocí vrtulníků a výsadkových člunů.[1]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce HMNZS Canterbury vychází z civilní dopravní lodě MS Ben-My-Chree

Canterbury byla první ze sedmi plavidel postavených v rámci novozélandského modernizačního projektu Protector, zahrnujícího ještě dvě oceánské a čtyři pobřežní hlídkové lodě třídy Protector. Kontrakt na stavbu Canterbury získala společnost Tenix Defence (nyní BAE Systems Australia), která ji zadala nizozemské loděnici Merwede. Stavba lodě probíhala v letech 20052006. Zkoušky byly provedeny v Nizozemsku a plavidlo se poté přesunulo do Melbourne k dokončení a vystrojení. Do služby vstoupilo v roce 2007.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Jeden z vyloďovacích člunů LCM

Plavidlo přitom bylo, pro snížení nákladů, projektováno dle civilních standardů s přihlédnutím ke konstrukci civilní nákladní lodi Ben-My-Chree typu Ro-Ro.[1] Trup však byl zesílen pro případ operací v oblasti Antarktidy.[2]

Kapacita Canterbury umožňuje nalodit například 40 lehkých obrněných vozidel NZLAV a 250 vojáků. Na palubu též může být umístěno 33 dvacetistopých ISO kontejnerů či 20 přepravních palet ve standardu NATO. Dva další kontejnery s nebezpečným obsahem mohou být uloženy v oddělených prostorech.[2] Canterbury není vybavena palubní dokem a její vyloďovací plavidla jsou proto umístěna na bocích trupu. Jedná se o dva vyloďovací čluny typu Landing Craft Medium (LCM) o nosnosti 50 tun[1] a dva malé čluny RHIB. Na zádi se rovněž nachází přistávací paluba pro provoz vrtulníků se dvěma přistávacími body pro stroje střední kategorie. Pro operace z Canterbury byl jako hlavní vybrán typ NH90, jako záložní typ SH-2G Seasprite, na palubě však v případě potřeby může přistát stroj do velikosti těžkého vrtulníku Chinook.[1]

Pro vlastní obranu loď nese jeden 25mm kanón M242 Bushmaster, lafetovaný v dálkově ovládané věži MSI DS25 a dva 12,7mm kulomety.[2] Pohonný systém je diesel-elektrický se dvěma motory Wärtsilä a třemi pomocnými diesely. Nejvyšší rychlost mírně přesahuje 19 uzlů.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e HMNZS CANTERBURY - L421 [online]. RNZN, [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d HMNZS Canterbury - Multi-Role Vessel (MRV) [online]. Naval-technology.com, [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu