HC Verva Litvínov
| HC VERVA Litvínov | |
|---|---|
Stadión Ivana Hlinky
|
|
| Přezdívka | "Chemici" |
| Založen | 1945 |
| Město | Litvínov |
| Soutěž | Tipsport Extraliga |
| Stadion | Zimní stadion Ivana Hlinky |
| Kapacita | 7 000 diváků |
| Klubové barvy | žlutá a černá |
| Trenéři | Vladimír Jeřábek Petr Rosol |
| Kapitán | Michal Trávníček |
| Mistr české extraligy | — |
| Web | |
| Soupiska mužstva | |
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| 1. československá hokejová liga | |||
 |
1977/1978 | CHZ Litvínov | |
 |
1981/1982 | CHZ Litvínov | |
|
1983/1984 | CHZ Litvínov | |
|
1989/1990 | CHZ Litvínov | |
|
1990/1991 | HC CHZ Litvínov | |
|
1991/1992 | HC Chemopetrol Litvínov | |
| Česká hokejová extraliga | |||
|
1995/1996 | HC Chemopetrol Litvínov | |
| Slezský pohár | |||
 |
1964 | CHZ Litvínov | |
|
1969 | CHZ Litvínov | |
|
1979 | CHZ Litvínov | |
| Pohár osvobození | |||
|
1982 | CHZ Litvínov | |
| Rona Cup | |||
|
1996 | HC Chemopetrol Litvínov | |
| Tipsport Hockey Cup | |||
|
2002 | HC Chemopetrol Litvínov | |
HC Verva Litvínov je litvínovský hokejový klub založený 8. listopadu 1945, který je pravidelným účastníkem nejvyšší československé a posléze české soutěže.
Obsah |
Týmové úspěchy [editovat]
- Umístění v nejvyšší domácí soutěži – 2. místo (1978, 1984, 1991 a 1996), 3. místo (1982, 1990 a 1992); vítěz základní části (1993)
- Hokejový pohár – vítěz 2002
- Evropská liga – čtvrtfinále (1997)
Historie [editovat]
Začátky [editovat]
Mužstvo hrálo nejprve na zamrzlém házenkářském hřišti. Od roku 1952 se postupně z I. A třídy přes krajský přebor a oblastní soutěž propracovalo do celostátní soutěže, která se posléze změnila ve druhou ligu. V té době klub hrál již celý rok na stadionu s umělou ledovou plochou vybudovaném v roce 1955. V roce 1959 Litvínov vyhrál dvanáctičlennou druhou ligu a postoupil do nejvyšší soutěže, kde se nachází dodnes.
Nováček soutěže ovšem velmi dlouho čekal na výraznější úspěch a pravidelně obsazoval místa ve druhé polovině tabulky. Často bojoval o holé udržení. V roce 1962 měl dokonce podle tabulky sestoupit, ale Tatra Kolín svého práva na postup z druhé ligy nevyužila. Po této sezóně zde sbíral tři roky první trenérské zkušenosti mistr světa z roku 1949 Augustin Bubník. Za jeho působení vysílal Litvínov do reprezentace na mistrovství světa a zimní olympijské hry útočníka Jaroslava Waltera, což byl první drobný úspěch, kterým dal tým o sobě vědět. Navíc se v roce 1965 dočkala zastřešení ledová plocha. V polovině 60. let také přišel první úspěch při práci s mládeží, když starší dorostenci získali titul přeborníka tehdejšího Československa. Někteří se vzápětí objevili i v kádru prvního družstva mezi dospělými. Nad všemi vynikal střední útočník Ivan Hlinka, který v 16 letech hrál ligu a v 19 již oblékl reprezentační dres. Zdatně mu sekundoval i obránce Jiří Bubla, který se s ním posléze v 70. letech stal trojnásobným mistrem světa.
Vzestupy a pády v československé soutěži [editovat]
Čekání na týmový posun trvalo ale dále. Až v roce 1975 mužstvo zakončilo sezónu v první polovině tabulky na 4. místě a navíc také poprvé s aktivním poměrem branek. Hlinka se podílel na plné polovině gólů svého týmu, když nasbíral 78 kanadských bodů za 36 gólů a 42 přihrávek, v čemž neměl v lize konkurenci. Ve stejném roce se podařilo vyhrát republikový přebor i starším žákům. Po velkém výkyvu směrem dolů skončil Litvínov v roce 1978 nečekaně na 2. místě a Ivan Hlinka, nejlepší nahrávač ligy ročníku s 39 asistencemi, vyhrál anketu Zlatá hokejka. Od prvních mistrovství světa do 20 let ve druhé polovině 70. let mládežnická líheň Litvínova zásobovala i náš juniorský reprezentační výběr. Obránce Arnold Kadlec posléze získal i seniorskou zlatou medaili ze šampionátu v Praze 1985.
Počátek 80. let sice znamenal rozloučení s Hlinkou a Bublou, kteří mohli oficiálně odejít do NHL, ale na jejich místa se již tlačili další úspěšní mladíci. Ještě před dovršením 18 roku věku se v týmu postupně dobře adaptovali útočníci Vladimír Růžička, Petr Rosol a Petr Klíma. Všichni reprezentovali na mistrovství světa do 20 let a první dva se s obránci Kadlecem a Eduardem Uvírou, který do Litvínova přišel z Opavy, stali v roce 1985 v Praze mistry světa. Klímu o šampionát připravilo zranění, ale díky emigraci se stal v dresu Edmontonu v roce 1990 druhým litvínovským hokejistou, jehož jméno je vyryto na Stanley Cupu. O čtyři roky ho předstihl ještě mladší emigrant obránce Petr Svoboda, který v NHL nejprve oblékl dres Montrealu.
Litvínov zatím na domácí scéně upevňoval svou pozici, když pravidelně končil v horní polovině tabulky, ale na úplný vrchol až příliš útočně laděné mužstvo nedosáhlo. V roce 1984 tým zopakoval 2. místo, čemuž velmi pomohlo domácí prostředí, kde zaznamenal ztráty jenom při 2 remízách z 22 utkání. Růžička se tehdy poprvé stal nejlepším střelcem ligy s 31 góly a zároveň i nejproduktivnějším hráčem ligy s 54 body. Tyto své úspěchy v dalších sezónách dokázal zopakovat a v roce 1986 v dresu Litvínova získal svou první Zlatou hokejku. Rozvoj hokeje v Litvínově podpořilo i dokončení druhé kryté haly v roce 1982. Následovala neuvěřitelná série šesti republikových dorosteneckých titulů v období 1985 – 1990, která se projevila i v juniorech, kde Litvínov triumfoval na republikové úrovni v roce 1989.
Na seniorské úrovní ve druhé polovině 80. let přišly opět výkyvy, které někdy ani nedovolily mužstvu proniknout do nově zavedeného systému play-off. Když bylo nejhůře, sestoupil v lednu 1987 trenér Ivan Hlinka z lavičky a oblékl opět hráčský dres. Do týmu však již pronikali noví mladí hráči jako útočníci Robert Kysela, v roce 1987 sotva 16 letý Robert Reichel, Josef Beránek ml., Robert Lang, Martin Ručinský, obránce Jiří Šlégr, brankář Zdeněk Orct z Liberce, kteří se v budoucnu stali olympijskými vítězi a světovými mistry. V roce 1990 Litvínov v play off získal 3. místo a opět měl ve svém středu nejlepšího střelce a muže kanadského bodování celé ligy, kterým se stal Reichel se 48 góly a 82 body, a k tomu ještě nejlepšího nahrávače Rosola se 38 asistencemi.
I bez Reichela zaznamenal Litvínov v další sezóně, kterou poznamenal po změně společenských poměrů již oficiální hromadný odchod hráčů do zámoří, třetí výrazný úspěch v historii klubu. Po 3. místě v základní části se probojoval do finále play off, v němž nestačil na Jihlavu. Úspěch se odrazil i ve vyhlašování různých ocenění, když se Hlinka stal nejlepším trenérem a Šlégr nejlepším obráncem ligy. Na podzim 1991 klub přišel o Beránka a Ručinského, kteří nedbali platných smluv a nevrátili se s reprezentací z Kanadského poháru, aby mohli hrát NHL. Do kádru se tedy začleňovali další mladíci, mezi nimiž vynikl zejména budoucí olympijský vítěz útočník Jan Čaloun. V posledních dvou federálních sezónách sice mužstvo vždy po konci play off o jednu příčku kleslo, ale v roce 1993 Litvínov poprvé vyhrál alespoň základní část soutěže. V posledním ročníku československé ligy si korunu krále střelců odnesl Čaloun za 44 branek a celý ročník v Litvínově odehrál kanadský útočník Lloyd Pelletier.
Působení v české soutěži [editovat]
Mezi roky 1992 a 1998 získali litvínovští dorostenci dalších 5 celorepublikových titulů. V české extralize se do kádru zařadil útočník Tomáš Vlasák a tým opět pravidelně postupoval do play off. Na počátku sezóny v roce 1994 se v době stávky v NHL v litvínovském dresu na jistou dobu objevili i Lang, Ručinský, Šlégr a Svoboda. Finále play off se ale do města vrátilo až v sezóně následující. Ani v roce 1996 však Litvínov na celkový primát v lize nedosáhl, protože nezastavil v té době kralující Vsetín. Na post brankářské jedničky se po čtyřech sezónách propracoval Petr Franěk a v obraně se na dva roky zabydleli obránci Normund Sejejs z Lotyšska a Sergej Butko z Ruska. Josef Beránek st. byl vyhlášen nejlepším ligovým trenérem a Vladimír Jeřábek, který byl u všech litvínovských druhých míst v historii klubu, veteránem ligy. Další tři sezóny byly ve znamení ústupu z pozic, když se tým dvakrát nedokázal probojovat do play off. Probíhala obměna kádru, ale doplňování schopnými mladíky začínalo váznout, ačkoli starší žáci získali v letech 1995 a 2000 celorepublikové tituly.
V roce 2000 se Litvínov ještě jednou protlačil v play off mezi nejlepší čtyři mužstva, na čemž měli výraznou zásluhu navrátilci v útoku Reichel, Jan Alinč a Rosol. O rok později šel tým po základní části do play off dokonce ze 4. pozice a jeho dres oblékal nejproduktivnější obránce ligy Karel Pilař. Stejně jako v předchozím roce přemohla Litvínov v play off Sparta, ale tentokrát se to stalo již ve čtvrtfinále. Do následující sezóny vstupoval tým i přes návrat Klímy značně oslabený a až v posledním kole na ledě Kladna začátkem března 2002 Litvínov výhrou odmítl nutnost hrát baráž o setrvání v extralize. V mezisezónní přestávce ovšem potom Litvínov vyhrál hokejový pohár (Tipsport cup). Na play off se zde nicméně čekalo až do sezóny začínající na podzim 2004, v níž probíhala tentokrát celoroční výluka NHL, která do domovského dresu poslala útočníky Ručinského s Reichelem a obránce Šlégra se Škoulou. Dokonalou senzací však byl v půlce sezóny návrat Čalouna, který ve 24 utkáních vstřelil 28 branek. Kvůli zraněním různých hráčů ale Litvínov postoupil do play off jenom díky lepším vzájemným zápasům s Plzní a posléze vypadl ve čtvrtfinále s obhájcem titulu ze Zlína. Jiří Šlégr se po mistrovství světa ve Vídni 2005 zařadil jako jeden z prvních Čechů mezi velmi pomalu se rozrůstající celosvětový klub hráčů, kteří získali zlato na MS, ZOH a jsou i držiteli Stanley cupu (viz Zlatá trojkoruna). V klubu působí maskot Vervák(Gepard)..
Vývoj názvu týmu [editovat]
- 1945 – Sportovní klub Stalinovy závody Horní Litvínov
- 1954 – Jiskra SZ Litvínov
- 1962 – CHZ (Chemické závody) LITVÍNOV
- 1990 – HC (Hockey club) CHZ Litvínov
- 1991 – HC Chemopetrol Litvínov
- 1994 – HC Litvínov, s. r. o.
- 1996 – HC Chemopetrol, a. s.
- 2007 – HC Litvínov
- 2009 – HC BENZINA Litvínov
- 2011 – HC VERVA Litvínov
Mistři světa, olympijští vítězové, držitelé Stanley cupu [editovat]
- Jiří Bubla (MS 1972, 1976, 1977)
- Josef Beránek ml. (ZOH 1998)
- Jan Čaloun (ZOH 1998, MS 1999)
- Petr Franěk (MS 1996)
- Ivan Hlinka (MS 1972, 1976, 1977, ZOH 1998 (trenér))
- Arnold Kadlec (MS 1985)
- Lukáš Kašpar (MS 2010)
- Petr Klíma (SC 1990)
- Robert Kysela (MS 1996)
- Robert Lang (ZOH 1998, MS 1996)
- Karel Pilař (MS 2001)
- Robert Reichel (ZOH 1998, MS 1996, 2000, 2001)
- Petr Rosol (MS 1985)
- Martin Ručinský (ZOH 1998, MS 1999, 2001, 2005)
- Vladimír Růžička (ZOH 1998, MS 1985, 2005 (trenér))
- Petr Svoboda (ZOH 1998, SC 1986)
- Martin Škoula (SC 2001)
- Jiří Šlégr (ZOH 1998, MS 2005, SC 2002)
- Eduard Uvíra (MS 1985)
Další významní hráči klubu [editovat]
- Jan Alinč
- Jan Benda
- Josef Beránek ml.
- Vladimír Jeřábek
- Kamil Kašťák
- Vojtěch Kubinčák
- Vlastimil Kroupa
- Zdeněk Orct
- František Procházka
- Ivo Prorok
- Michal Trávníček
- Jaroslav Walter
- Miroslav Kluc
Rekordy klubu [editovat]
Rekordy samotného klubu [editovat]
- Nejdelší série výher – 9 (1977-78)
- Nejdelší série proher – 8 (1971-72, 2004-05)
- Nejdelší série bez výhry – 14 (1961-62)
- Nejdelší série bez prohry – 12 (1982-83)
- Nejvyšší průměrná návštěva – 7 070 diváků na utkání (1977-78)
- Nejvyšší návštěva na jedno domácí utkání – 10 000 diváků hned na čtyřech zápasech v letech 1961-64 na otevřeném stadiónu
Rekordy jednotlivců v klubu [editovat]
- Nejvíce zápasů v historii - 682 Robert Kysela
- Nejvíce gólů v historii – 346 Ivan Hlinka, 248 Josef Ulrych, 246 Robert Kysela
- Nejvíce bodů v jedné sezóně – 82 Robert Reichel (1989-1990)
- Nejvíce gólů v jedné sezóně – 48 Robert Reichel (1989-1990)
- Nejvíce nahrávek v jedné sezóně – 43 Ivan Hlinka (1974-1975) a Vladimír Jeřábek (1995-1996)
- Nejvícekrát nejlepší střelec klubu – 9x Ivan Hlinka (1971-1978, 1981)
- Nejvíce gólů z pozice obránce v jedné sezóně – 21 Jiří Bubla
Ocenění jednotlivců [editovat]
- Vítěz kanadského bodování ligy – Ivan Hlinka (1974-1975), Vladimír Růžička (1983-1984 a 1985-1986), Robert Reichel (1989-1990)
- Nejlepší střelec ligy – Vladimír Růžička (1983-1984, 1984-1985, 1985-1986, Robert Reichel (1989-90), Jan Čaloun (1992-1993)
- Nejproduktivnější obránce nejvyšší soutěže – Karel Pilař (2000-2001)
- Zlatá hokejka – Ivan Hlinka (1978), Vladimír Růžička (1986)
- Členové Klubu hokejových střelců deníku Sport – Ivan Hlinka, Vladimír Růžička, Petr Rosol, Robert Kysela, Robert Reichel
- Triple Gold Club - Jiří Šlégr - vítěz zimních olympijských her (Nagano ´98), vítěz mistrovství světa (Vídeň a Innsbruck ´05) a vítěz NHL (s týmem Detroit Red Wings ´02)
Umístění v České extralize ledního hokeje [editovat]
Současný kádr a změny v něm [editovat]
Současný kádr (k 14. květnu 2013) [editovat]
Změny v kádru 2012-2013 [editovat]
- Přišli:
| Národnost | Jméno | Odkud | Poznámka |
|---|---|---|---|
 |
Kamil Piroš |   Avtomobilist Jekatěrinburg (KHL) |
zkrácená smlouva |
|
Jan Holub | HC Bílí Tygři Liberec |
hostování |
|
Kamil Černý | HC Slovan Ústečtí Lvi |
střídavý start |
|
Zbyněk Sklenička | HC Slovan Ústečtí Lvi |
střídavý start |
 |
Vladislav Baláž | HKm Zvolen |
přestup |
|
Richard Rapáč | HK Poprad |
přestup |
|
Rostislav Martynek | HC Mountfield České Budějovice |
přestup |
|
Roman Pšurný | HC Mountfield České Budějovice |
přestup |
|
Petr Rosol | HC Slovan Ústečtí Lvi |
trenér |
|
Pavel Francouz | HC Slovan Ústečtí Lvi |
přestup |
|
Jiří Zeman | HC Slovan Ústečtí Lvi |
přestup |
|
Marek Posmyk | Rytíři Kladno |
přestup |
|
Robin Hanzl | HC Slovan Ústečtí Lvi |
hostování do 30.4 2013 |
|
Jan Bojer | HC Stadion Litoměřice |
návrat z hostování |
|
Marek Zavřel | HC Stadion Litoměřice |
návrat z hostování |
- Odešli:
| Národnost | Jméno | Kam | Poznámka |
|---|---|---|---|
|
Martin Hujsa |   Irtyš Pavlodar |
přestup |
|
Vojtěch Kubinčák | Piráti Chomutov |
přestup |
|
Martin Jenáček |  Wölfe Freiburg |
přestup |
|
Martin Volke | HC Most |
hostování |
|
Jaroslav Hübl |  SCL Tigers |
zkouška |
|
Marek Černošek | Rytíři Kladno |
přestup |
|
Václav Čejka | SK Horácká Slavia Třebíč |
hostování |
|
Radim Skuhrovec | hráč ukončil kariéru |
|
|
Lukáš Rindoš | neznámo |
|
|
Martin Heinisch | Eispiraten Crimmitschau |
přestup |
|
Jan Holub | HC Bílí Tygři Liberec |
konec hostování |
Nejlepší střelec, Nejlepší nahrávač - historický přehled [editovat]
| Ročník | Branky ZČ | Nahrávky ZČ | Body ZČ |
|---|---|---|---|
| 1999 /2000 | Robert Reichel 25 | Robert Reichel 32 | Robert Reichel 57 |
| 2000 /2001 | Robert Reichel 23 | Robert Reichel 33 | Robert Reichel 56 |
| 2001 /2002 | Petr Klíma 24 | Martin Filip 25 | Petr Klíma 34 |
| 2002 /2003 | Petr Klíma, Michal Trávníček 13 | Richard Žemlička 20 | Richard Žemlička 30 |
| 2003 /2004 | Lukáš Havel 21 | Lukáš Říha 20 | Lukáš Havel 38 |
| 2004 /2005 | Jan Čaloun 26 | Martin Ručinský, David Balázs 26 | Martin Ručinský 41 |
| 2005 /2006 | Daniel Branda 13 | Robert Reichel 26 | Robert Reichel 37 |
| 2006 /2007 | Robert Reichel 26 | Robert Reichel 21 | Robert Reichel 47 |
| 2007 /2008 | Robert Reichel 23 | František Lukeš 22 | František Lukeš 39 |
| 2008 /2009 | František Lukeš 21 | Robert Reichel 31 | Robert Reichel 45 |
| 2009 /2010 | Viktor Hübl 26 | Robert Reichel 28 | František Lukeš 45 |
| 2010 /2011 | Peter Jánský 20 | František Lukeš 31 | Viktor Hübl, František Lukeš 45 |
| 2011 /2012 | Viktor Hübl 21 | Viktor Hübl 27 | Viktor Hübl 48 |
| 2012 /2013 | František Lukeš 21 | Viktor Hübl 36 | Viktor Hübl 58 |
