Hřib meruňkový
 Hřib meruňkový | |
|---|---|
 Hřib meruňkový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Xerocomellus) |
| Binomické jméno | |
| Xerocomellus armeniacus (Quél.) Šutara 2008 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus (Quél.) Šutara) neboli suchohřib meruňkový (Xerocomus armeniacus (Quél.) Quél.) je houba z čeledi hřibovitých. Ačkoli je jedlá, kvalitou příliš nevyniká podobně jako většina hřibů ze skupiny babek.[1]
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Boletus armeniacus Quél. 1884[1][2]
- Suillus armeniacus (Quél.) O. Kuntze 1898[3]
- Versilipes armeniaca (Quél.) Quél. 1886[3]
- Xerocomellus armeniacus (Quél.) Šutara 2008[1][2]
- Xerocomus armeniacus (Quél.) Quél. 1888[1][2]
- Xerocomus versicolor var. armeniacus (Quél.) Skirg. 1960[4]
- hřib meruňkový[1]
- suchohřib meruňkový
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Klobouk o průměru 35 – 60 (80) milimetrů může být zbarvený v mnoha narůžovělý, naoranžovělých nebo načervenalých odstínech – místy může dosahovat až karmínové nebo purpurové. Povrch bývá v mládí sametový, později plstnatí a políčkovitě rozpraskává.[1]
Rourky i póry mají bledě až výrazně žluté zabarvení, ve stáří přechází do žlutoolivova až olivova. Otlaky modrají nebo zelenají.[1]
Třeň je obvykle bez síťky (viz variety) a krytý červenými až hnědočervenými zrníčky na žlutém až načervenalém podkladu.[1]
Dužnina má světle-, místy až sytě žluté zbarvení, u báze třeně bývá naoranžovělá nebo narezavělá. Na řezu mírně modrá. Chuť mírná, vůně nenápadná.[1]
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Povrch klobouk tvoří palisádoderm s hyfami širokými (6) 8 – 18 (21) μm. Výtrusy dosahují (10) 11 – 15 (17) × (4) 4,5 – 5,7 (6,3) μm, jsou hladké, elipsoidně vřetenovité.[1]
Formy[editovat | editovat zdroj]
Hřib meruňkový žlutavý[editovat | editovat zdroj]
Xerocomellus armeniacus var. luteolus (Engel et. Antonín) Šutara. Tato xanthoidní forma se vyznačuje kloboukem i třeněm zbarveným v různých odstínech žluté. Později se může na temeni klobouku objevit naoranžovělý odstín. V rámci České republiky byla tato varieta pozorována zatím (2009) na jediné lokalitě na území jižní Moravy.[1]
Xerocomellus armeniacus var. venosipes[editovat | editovat zdroj]
Oproti běžné formě se liší přítomností síťky na třeni.[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste v nížinách a pahorkatinách, v listnatých lesích, někdy na hrázích rybníků.[1] Vázaný je většinou na duby[1], případně borovice[5].[6] Preferuje písčité půdy.[5][6] Rozšíření v rámci České republiky není zcela známé, protože tento druh bývá často zaměňován za jiné příbuzné hřiby rodu Xerocomellus. Objevuje se od června do konce září.[1]
Záměna[editovat | editovat zdroj]
Bývá zaměňován se světleji zbarvenými plodnicemi červených hřibů rodu Xerocomellus[1], rozlišení se provádí mikroskopicky podle pokožky klobouku.
- hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus)
- hřib červený (Hortiboletus rubellus)
- hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron) – klobouk v odstínech hnědé až olivově hnědé bez meruňkového zabarvení
- hřib modračka (Cyaboboletus pulverulentus) – klobouk v odstínech hnědé či růžové, mnohem výrazněji modrá
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib meruňkový, s. 220.
- ↑ a b c ŠUTARA, Josef. Xerocomus s. l. in the light of the present state of knowledge. In: HOLEC, Jan. Czech mycology. Praha: Česká mykologická společnost, 2008. Dostupné online. Číslo 60 (1). S. 29–62. (anglicky)
- ↑ a b PILÁT, Albert. Hribovité hubx. Ilustrace Otto Ušák. Bratislava: Veda, 1974. 207 s. Kapitola Xerocomus armeniacus, s. 87. (slovensky)
- ↑ Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2014-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b HAGARA, Vladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Houby. Praha: Aventinum, 2005. 416 s. Kapitola Hřib meruňkový, s. 359.
- ↑ a b PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Suchohřib meruňkový, s. 696.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Michal Graca, Vít Balner: Suchohřiby (sgen. Xerocomus) Poodří I., Poodří 3/2002, str. 7-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib meruňkový na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo meruňkový ve Wikislovníku
Taxon Xerocomellus armeniacus ve Wikidruzích- BioLib.cz – Xerocomellus armeniacus (hřib meruňkový) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
