Hřib červený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Hřib červený

2012-08-08 Boletus rubellus Krombh 246788.jpg
Vědecká klasifikace
Říše: houby (Fungi)
Oddělení: houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída: stopkovýtrusné (Basidiomycates)
Řád: hřibotvaré (Boletales)
Čeleď: hřibovité (Boletaceae)
Rod: hřib (Xerocomellus)
Binomické jméno
Xerocomellus rubellus

Hřib červený (Xerocomellus rubellus (Krombh.) Šutara) je méně běžná teplomilná houba z čeledi hřibovitých. Prosperuje i v lokalitách ovlivněných činností člověka a v důsledku variabilního zbarvení může být snadno zaměněn s několika příbuznými druhy.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Hřib červený - plodnice se silným „boletoidním“ třeněm se obvykle vyvíjejí jen za výjimečně příznivých podmínek
  • hřib červený[1]
  • hřib různobarevný[3]
  • suchohřib červený[1]
  • suchohřib pestrý
  • poddoubník červený

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je hřib červený klasifikován jako samostatný druh. Dříve byl ale některými mykology považován za poddruh[3] nebo formu hřibu žlutomasého - babky (Xerocomellus chrysenteron).

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Spory hřibu červeného dosahují délky 9 - 14 μm

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje 35-65 (až 90) milimetrů. V mládí je sytě, živě až tmavě červený, postupně - především na světlejších stanovištích - bledne až do pleťových odstínů. Povrch má v mládí sametový, později plstnatý až krupičkatý.[1]

Rourky a póry jsou v mládí světle až sytě žluté, později se barví do žlutoolivova.[1]

Třeň může být ve spodní části zesílený, zbarvený bývá načervenale, někdy až červeně, nahoře světleji - do žluta nebo žlutooranžova.[1]

Dužnina poškození modrá až zelená, zejména v případě starších plodnic. Je měkká, nakyslé chuti a snadno hnije.[4] Voní nenápadně.[4] Houba je jedlá, ale kvalitativně na nízké úrovni - srovnatelná se zástupci skupiny babek.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusný prach je hnědoolivový, medově hnědé spory dosahují 9 - 14 × 5 - 6 μm.[4]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Hřib červený je v některých krajích vzácný, v jiných hojný. Jde o teplomilný druh, který ve vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, případně na stanovištích ovlivněných činností člověka, jako jsou návsi, parky a hráze rybníků. Preferuje duby a lípy, fruktifikuje od července do října.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Roste v Evropě, Severní Americe (USA) a v Austrálii (Nový Zéland). Z evropských zemí to jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Estonsko, Francie, Gibraltar, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.[5]

V rámci chráněných území České republiky je hřib červený známý mimo jiné na následujících lokalitách:

Záměna[editovat | editovat zdroj]

Plodnice, které nejsou vybarvené sytě červeně, mohou být zaměněny za:

Obecně se od nich odlišuje obvykle nepopraskanou pokožkou klobouku. Určení se provádí mikroskopicky - hřib červený má užší hyfy pokožky klobouku.[1]

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Hřib červený je sice jedlý (kvalitativně dosahuje nízké úrovně podobně jako hřib žlutomasý, snadno plesniví), ale s ohledem na rozšíření by neměl být sbírán ke konzumním účelům.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha : Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib červený, s. 218.  
  2. DERMEK, Aurel; LIZOŇ, Pavel. Malý atlas húb. Bratislava : spn, 1980. 548 s. Kapitola Hríb zrnitohlúbikový odfarbený, s. 416. (slovensky) 
  3. a b c PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha : Brázda, 1952. 335 s. Kapitola babka.  
  4. a b c DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava : Slovenská akadémia ved, 1974. 256 s. ISBN 71-013-074. Kapitola Suchohríb karmínový, s. 149. (slovensky) 
  5. Boletus rubellus [online]. Gwannon.com, [cit. 2013-03-06]. Dostupné online.  
  6. DECKEROVÁ, Helena. Vyšší houby (makromycety) PP Hraniční meandry Odry. Časopis obyvatel Horní Odry. 2006, čís. 1, s. 33-34. [1.2006.pdf Dostupné online].  
  7. BERAN, Miroslav; ŠPINAR, Pavel. Mykoflóra hráze rybníka Luční na Táborsku. In Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích - Přírodní vědy. České Budějovice : Jihočeské muzeum, 1996. S. 35 - 58.
  8. HLAVÁČEK, Jiří. Přehled našich hub hřibotvarých (Boletales). In SMOTLACHA, Miroslav. Mykologický sborník (Časopis českých a slovenských houbařů). Praha : Česká mykologická společnost, 2000. ISSN 0374-9438. Kapitola Boletus rubellus Krombholz, hřib červený, s. 4.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu