Hřbitov u kostela svatého Jiří (Plzeň)
| Hřbitov u kostela svatého Jiří | |
|---|---|
 Hřbitov u kostela sv. Jiří | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Doubravka |
| Zeměpisné souřadnice | 49°45′49,73″ s. š., 13°24′49,6″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 34399/4-4461 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel svatého Jiří) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřbitov u kostela svatého Jiří a jeho historie je úzce spjata s tímto kostelem, který se nachází v Plzni-Doubravce na břehu soutoku řek Berounky a Úslavy. Společně s chrámem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší nálezy asi 40 hrobů ve zdejší lokalitě jsou datovány do poloviny 11. století.[2] Nález byl učiněn v roce 1905 v místech staré školy, která byla v roce 1849 upravena na obydlí hrobníka a nakonec v roce 1904 zbourána.[3] Plošné rozšiřování hřbitova lze rozdělit do čtyř částí, kdy nejstarší fází je bezprostřední okolí kostela užívané do roku 1863.[4] Následně došlo k postupnému rozšiřování jižním směrem a to v etapě období let 1863–1897[5] a let 1897–1905.[6] Po roce 1905 došlo k expanzi jak východním tak i severním směrem.[7]
Kostnice[editovat | editovat zdroj]
Zajímavostí zdejšího hřbitova je bezesporu barokní kostnice postavená kolem 1730 pravděpodobně Matějem Ondřejem Kondelem,[8] který v té době prováděl přestavbu zdejšího kostela sv. Jiří. Jedná se o obdélníkovou stavbu, jejíž stěny jsou zdobeny lisenami a profilovanou okapní římsou. Delší stěna je prolomena oválnými okny s kovanou mříží, jejichž spodní strana byla v druhé polovině 19. století zazděna. Mezi okny se nachází jednoduchý vstupní portálek. Budova je kryta červenou prejzovou střechou, nad níž je vztyčena kulatá věžička podobná lucernám románských rotund a členěná čtyřmi polosloupky s volutovými motivy. Ve čtyřech polích mezi sloupky jsou oválná okénka a nad nimi štukové reliéfy s lebkou a zkříženými hnáty.
S ohledem na skutečnost, že zdejší farnost byla poměrně velká, zatímco hřbitov kolem kostela poměrně malý,[4] byly hroby často po pěti, někdy však již po třech letech otvírány a kosti skládány k hřbitovní zdi. Z důvodu potřeby důstojného uložení těchto ostatků byla právě zbudována tato kostnice, která se rychle plnila a dobových vyprávění byla často srovnávána s kostnicí v Sedlci. Na přelomu 19. a 20. století došlo k vandalskému poničení kostnice a rozházení kostí. Při rozšiřování hřbitova v letech 1904 a 1905[7] byly kosti z kostnice uloženy do společných šachtových hrobů. Dnes slouží kostnice jako skladiště a postupně chátrá.
Zajímavé náhrobky[editovat | editovat zdroj]
Mimo dominantní stavby kostela a kostnice jsou na hřbitově i zajímavé náhrobky, jako např. hrobka rodiny Trejbalů, původně umístěné na hřbitově při zdi kostela Všech svatých, od Jana Kastnera dle návrhu Kamila Hilberta s vrcholovou sochou sv. Jana Křtitele a sochou Ukládání do hrobu či náhrobek dr. Karla Teysslera (zemřel 25. 5. 1869) s plastikou klečícího anděla a ozdobnou mříží po obvodu hrobky, který je nejstarším dochovaným náhrobkem na hřbitově. V roce 1919 zde byl pohřben Stanko Vodička, vůdce Rumburské vzpoury, popravený 29. 5. 1918 v Rumburku. Přesně po roce byl i s dvěma druhy s ním popravenými exhumován a všichni byli převezeni na hřbitovy ve své domovině.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hřbitov -
Hřbitov s kostelem sv. Jiří v pozadí -
Hrobka rodiny Trejbalů
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-12-04]. Identifikátor záznamu 146116 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hajšman s.13, 33
- ↑ Na mapce vyznačeno žlutě
- ↑ a b Na mapce vyznačeno červeně
- ↑ Na mapce vyznačeno fialově
- ↑ Na mapce vyznačeno zeleně
- ↑ a b Na mapce vyznačeno modře
- ↑ Hajšman, s. 32
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HAJŠMAN, Jan. Panský dvůr a kostel sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Vyd. 1. Plzeň: Petr Mikota, 2007, 68 s. Zapomenuté hrady, tvrze a místa (Petr Mikota). ISBN 978-80-86596-94-5.
- HAVLICA, Jiří. Milénium kostela svatého Jiří Doubravce v Plzni: 992 - 1992. Plzeň: Magistrát, 1992.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřbitov u kostela svatého Jiří na Wikimedia Commons - Mapka vývojových stádií hřbitova u kostela svatého Jiří
