Hýl (holub)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hýl
Gimpel (Archangel).jpg

Hýl bronzový černokřídlý

Základní informace
země původu Dalmácie
Tělesná charakteristika
tělesný rámec střední
Klasifikace a standard
plemenná skupina Barevní holubi
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Hýl, též holub hýl, je plemeno holuba domácího, které patří mezi nejstarší a nejbarevnější ze všech barevných holubů.[1] Plemeno pochází z Dalmácie a do dnešní podoby bylo prošlechtěno především v Německu. Rozšířený je po celém světě.[1]

Hýlové se tělesnými tvary podobají holubům skalním. Jejich hlava je mírně protáhne klenutá, úzká, zobák je dlouhý a rovný, nejčastěji rohové nebo světlé barvy. Modrokřídlí hýlové mají zobáky tmavé. Oční duhovka je oranžová a oči jsou obkrouženy úzkou, jemnou a narůžovělou obočnicí. Holubi se chovají v hladkohlavé i chocholaté formě, chocholka je jednoduchá, špičatá a na týlu přechází ve zřetelný hřeben. Krk je středně dlouhý, s hladce vykrojeným hrdlem a plynule přechází v přiměřeně širokou a vyklenutou hruď. Záda jsou středně široká a mírně se svažují nazad. Křídla jsou sevřená a jejich letky se nad ocasem nekříží, ocas je úzce složený a jen mírně přesahuje konce křídel. Nohy jsou středně vysoké, běháky jsou červené, bez rousů.

Tento holub je nápadný svým peřím. Tmavý pigment hýla je na celém těle s výjimkou křídel a ocasu redukován na tmavší bronzovou nebo světlejší zlatou barvu, která se vyznačuje výrazným leskem. Křídla a ocas jsou buď černé s výrazným zeleným leskem, modré nebo bílé. U černokřídlých a modrokřídlých ptáků je zbarvení někdy doplněno bělohrotostí, bílými ručními letkami. Všechny barvy jsou syté, čisté, vysoce zářivé a lesklé.

Jsou to plodní ptáci, kteří sami a dobře odchovávají holoubata, dobře létají a mohou i polařit, takže se hodí i do extenzivních užitkových chovů.[2] K dosažení výstavní kondice však potřebují větší péči, vzdušný a suchý holubník, kvalitní krmení a dostatek příležitostí ke koupání.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha : Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Hýl, s. 110. (česky) 
  2. a b TUREČEK, Václav, a kolektiv Holubářství. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. Kapitola Barevní holubi, s. 58 - 59. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha : Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. (česky) 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv Holubářství. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. (česky)