Hévíz (jezero)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hévíz
Hévízi-tóLetecký pohled
Hévízi-tó
Letecký pohled
Hévízi-tó
Red pog.png
Hévízi-tó
Rozměry
Typ termální jezero
Rozloha 4,4 ha
Max. hloubka 38 m
Ostatní
Župa Zala
Státy Maďarsko

Souřadnice:

Hévíz (maďarsky Hévízi-tó [Hévízské jezero] nebo též Hévízi-gyógytó [Hévízské lázeňské jezero]) je termální jezero ležící v Maďarsku na východním okraji města Hévízu.

Rozměry[editovat | editovat zdroj]

S rozlohou 4,4 ha (44.000 ) se jedná o největší termální jezero v Evropě. Hloubka jezera je 38 m. Tvar jezera je přibližně kuželový.

Chemické složení vody[editovat | editovat zdroj]

Voda v jezeře obsahuje kationty draslíku, sodíku, amoniaku, vápník a hořčík, anionty fluoru, chlóru, bromu, jódu, síry, hydrogenuhličitanový a síranoný aniont a organické sloučeniny. Díky přítomnosti radonu je mírně radioaktivní (asi 0,22-0,28 mCi/l[1]).
Chemické složení vody je zkoumáno od 18. století. Podrobná chemická analýza proběhla poprvé v roce 1952, další v roce 1992[2]:

Složka
Hodnota stanovená
v roce 1952
[mg/l]
Hodnota stanovená
v roce 1992
[mg/l]
K+ 6,520 9,600
Na+ 44,670 25,000
NH++ - 0,130
Ca++ 87,730 87,000
Mg++ 37,400 37,000
F- 1,400 1,300
Cl- 25,000 27,000
Br- - 0,120
I- - 0,023
S-- 0,069 2,500
SO4-- 94,620 63,000
HCO3-- 414,870 353,000
HBO2 4,710 -
H2SiO2 14,560 19,760
CO2 60,020 36,000
O2 0,360 3,800

Život v jezeře[editovat | editovat zdroj]

Leknín na hladině jezera

Ve vodě žije mnoho baktérií, o nichž se předpokládá, že se podílejí na léčivých účincích vody. Mezi jinými jsou tu sinice a různé druhy aktinobakterií. Micromonospora heviziensis je endemit, vyskytující se pouze v tomto jezeře.
vícebuněčných organismů jsou významně zastoupeny například zelené řasy.
Hladina jezera je pokryta všudypřítomnými lekníny.

Zdroj vody[editovat | editovat zdroj]

Voda do jezera přitéká v pramenné jeskyni, která se nachází při jeho dně. Zdroj je velmi vydatný, asi 30-40.000 litrů za sekundu. Voda v jezeře se tak vymění každých 28 hodin.
Prameny jsou v jeskyni dva - na její východní straně přitéká do jezera voda o teplotě 26 °C, na západní straně pramení voda o teplotě 41 °C.

Cirkulace vody[editovat | editovat zdroj]

Voda v jezeře je v neustálém pohybu. Teplá voda z dolní části jezera stoupá k hladině, zatímco ochlazená voda z povrchu klesá ke dnu. Kromě toho se i díky oválnému tvaru jezera celá vodní masa pomalu otáčí vpravo. Tento dvojí pohyb napomáhá k regulaci teploty vody v jezeře i k distribuci látek ve vodě rozpuštěných.

Odtok vody[editovat | editovat zdroj]

Kanál Hévízi-csatorna

Voda z jezera vytéká na jeho jižní straně kanálem Hévízi-csatorna, širokým 10-12 m, který po 13 km ústí do řeky Zaly. Termální voda, která jezero opouští, vytváří v kanále jedinečné životní podmínky, unikátní v celé Evropě.

Výzkum jezera[editovat | editovat zdroj]

První mapa jezera pochází z roku 1769, ale hloubku jezera neurčuje. V 60. letech 19. století byla hloubka odhadována na 43 m. První potápěčské průzkumy jezera proběhly v roce 1908, bylo však dosaženo hloubky pouze 22 m. Hloubka jezera byla poprvé změřena v roce 1953.

Lázně[editovat | editovat zdroj]

Lázeňství se zde provozuje od roku 1795. Tehdy byly postaveny první lázeňské budovy u jezera a zřízeno přírodní koupaliště. Lázeňská budova v podobě blízké dnešní vznikla v roce 1911, rekonstruována byla v roce 1970. 3. března 1986 však její centrální část vyhořela. Obnova byla dokončena roku 1989, další významná rekonstrukce proběhla v letech 2000-2002.
Voda z jezera má příznivé účinky při revmatismu a dalších chorobách pohybového aparátu. Používá se i jako pitná kúra, neboť potlačuje žaludeční potíže. K léčebným účelům se používá také bahno ze dna jezera.
Teplota vody v jezeře dosahuje v létě 33-35 °C a v zimě 24-26 °C, což umožňuje celoroční provoz lázní.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hévízi-tó na maďarské Wikipedii, Lake Hévíz na anglické Wikipedii, Hévízi-csatorna na maďarské Wikipedii a A Hévízi-tó forrásbarlangja na maďarské Wikipedii.

  1. SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40, poslední odstavec. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8
  2. SZÁNTÓ Endre: Hévíz, str. 40. Nereus Kiadói Bt., 1993, ISBN 963-8158-01-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]