Géza Novák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Géza Novák
Narození22. června 1921
Budapešť
Úmrtí21. listopadu 1992 (ve věku 71 let)
Praha
Povoláníflétnista a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Géza Novák (22. června 1921 Budapešť21. listopadu 1992 Praha) byl český flétnista maďarského původu.

Během studií na reálném gymnáziu začal studovat flétnu na budapešťské Lisztově hudební akademii, kde absolvoval v roce 1944 u Lajose Dömötöra. Od roku 1940 byl členem Koncertního orchestru v Budapešti (pozdější Státní maďarský orchestr). V letech 1942–45 působil jako první flétnista v budapešťském Symfonickém rozhlasovém orchestru, od roku 1945 v budapešťské Opeře. V r. 1947 se stal sóloflétnistou Symfonického rozhlasového orchestru v Bratislavě a o rok později byl pozván k mimořádnému konkurzu do České filharmonie, jejímž prvním flétnistou byl od roku 1948 do roku 1972. Jeho mimořádné interpretační dispozice obdivovala řada českých i zahraničních dirigentů (např. Václav Talich, Antonio Pedrotti).

Věnoval se také komorní hře. Byl členem Dechového kvinteta českých filharmoniků (1948–59) a souboru Ars rediviva (1951–53). Vynikl jako interpret francouzských impresionistů, ale i Wolfganga Amadea Mozarta a dalších klasiků.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník osob a institucí, 2. díl (Praha 1963)
  • Jan Kozák a kol.: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (SHV, Praha 1964)