Gutenbergova diskontinuita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Písmeno B označuje Gutenbergovo diskontinuitu

Gutenbergova diskontinuita je část zemského obalu, která se nachází v hloubce 2 900 kilometrů[1] od zemské kůry, což představuje přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy (hlavně železem a niklem). Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 kilometrů a současně na změně jejich rychlosti a šíření byla tato vrstva i objevena.

Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země. Občas se používá i označení jako D" („D double-prime“ or „D prime prime“).[2] Název pochází od matematika Keith Bullena, který publikoval v roce 1942.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seizmický model stavby Země [online]. [cit. 2007-08-22]. Dostupné online.  
  2. The End of "Prime" Time? [online]. [cit. 2007-08-22]. Dostupné online.